Veřejnosti částečně zpřístupněný středověký důl se nachází nedaleko dnes již zaniklého města Čistá. To vzkvétalo právě v souvislosti s místní těžbou cínu. Roku 1551 byl obci Lauterbach, jak se tehdy nazývala, udělen císařem Ferdinandem I. statut Královského horního města, s čímž se pojila mnohá privilegia. Nejintenzivněji se tu dolovalo ve druhé polovině 16. století, počátkem 17. století již dobývání začalo být ztrátové. Hornická činnost byla nadále udržována především proto, aby Čistá neztratila svá výsadní práva. V dole Jeroným práce pokračovaly do roku  1631, tehdy byly po zničení cínové huti štoly opuštěny. V roce 1772 postihl město katastrofální požár, který zničil i archivní dokumenty o zdejší důlní činnosti. Omezená těžba tu pak probíhala ještě na přelomu 19. a 20. století, průzkum ložisek poté za druhé světové války a v letech 1964-66. Druhdy vzkvétající město završilo svůj osud po skončení 2. světové války – nejprve bylo vylidněno v důsledku odsunu německého obyvatelstva, později se stalo součástí vojenského prostoru, bylo zcela zdevastováno a vymazáno z map. Existenci Čisté dnes připomíná pomníček u silnice Sokolov – Krásno.

Znovuobjevení vstupů do starobylého dolu v roce 1982 se pojí se jménem nadšence a pracovníka Správy CHKO Slavkovský les, Františka Barocha. Postupná rekonstrukce unikátní podzemní památky započala v 90. letech 20. století. Veřejnosti byla část štol poprvé zpřístupněna v roce 2013. V současnosti je památka spravována Muzeem Sokolov a patří k nejvýznamnějším exkurzním lokalitám Česko – bavorského geoparku Egeria. Jeroným je pozoruhodný tím, že zde prakticky nenajdeme stopy hornické činnosti přesahující 17. století. Při pozdějších průzkumech byly zjištěny jen malé zásoby kovů a tak Jeroným unikl osudu jiných starých dolů v okolí Horního Slavkova, jež byly zničeny těžební činností ve 20. století. Stěny štol zde tak dodnes dokumentují těžkou ruční práci středověkých havířů v podobě stop po želízkách a špičácích, či černého zbarvení od sazí, které se tu usazovaly při těžbě metodou „sázení ohně“.

Zimující netopýr vodní

Zdejší štoly jsou atraktivní nejen pro lidi, jedná se o jedno z nejvýznamnějších známých zimovišť netopýrů v západních Čechách. První údaje o netopýrech v dole Jeroným pocházejí z 80. let 20. století od výše zmíněného F. Barocha. Netopýři svým způsobem přispěli k záchraně této cenné památky, neboť báňský úřad tehdy plánoval z bezpečnostních důvodů vstupy do podzemí opět zasypat. Kvůli chráněným letounům však byly vchody nakonec zajištěny mřížemi. Od roku 1995 zde pracovníci Správy CHKO Slavkovský les zimující netopýry pravidelně monitorují. Od roku 2011 byl zjištěn postupný nárůst počtů hibernujících zvířat, dosavadní rekord je 347 jedinců v roce 2017. To pravděpodobně souvisí s teplotním průběhem zim, vliv může mít také pokračující zpřístupňování dalších částí dolu. Mezi nejpočetnější druhy patří netopýr vodní, velký a řasnatý. Dále se zde vyskytuje netopýr ušatý, Brandtův či vousatý. Vzácnými hosty, kteří se ve zdejším podzemí objevili pouze několikrát, jsou netopýr severní, velkouchý a brvitý.

Od roku 2009 zde každoročně probíhá také výzkum spojený s odchytem do sítí v době podzimního rojení (tzv. swarmingu) před vchody do štol. Kromě výše uvedených druhů tak chiropterologové zaznamenali například i netopýra rezavého. Ten se tu v době swarmingu hojně vyskytuje, ač ve štolách nikdy nezimuje. Celkem je z této lokality známo deset druhů netopýrů.

Něco navíc:

Jeroným se nachází na území CHKO Slavkovský les. Tato chráněná oblast je unikátní svými rozsáhlými lesními komplexy s rašeliništi, jež vytvářejí ohromný přírodní vodní rezervoár, příznivě ovlivňující vodní režim širokého okolí, především západočeských lázní. Mokřady hostí mnoho vzácných rostlin a živočichů, za všechny vzpomeňme alespoň jednoho z nejvzácnějších denních motýlů Evropy – hnědáska chrastavcového, který už se dnes v rámci ČR vyskytuje pouze v Karlovarském kraji.

Zhruba 20 km od dolu Jeroným lze navštívit zámek Kynžvart, který je také sídlem netopýrů. Ve zdejších starobylých sklepích zimuje 9 druhů. V létě pak netopýři v hojných počtech obývají anglický zámecký park, který patří mezi největší v Čechách.

Praktické informace:

Lokalita je snadno dostupná autem, ale ne veřejnou dopravou – od Sokolova po silnici č. 210 směr Teplá, Prameny nebo od Plzně silnicí č. 208 směr Sokolov. Přímo v místě je možnost parkování. Kolem dolu vede také cyklotrasa č. 2019 (z Bečova n. Teplou do Březové u Sokolova). V zimním období, kdy se v podzemí vyskytují hibernující netopýři, je důl pro veřejnost uzavřen. Návštěvní doba je od 1. května do 15. října, konkrétní dny a časy prohlídek, a také další informace lze získat na webu Muzea Sokolov, emailu jeronym@muzeum-sokolov.cz či telefonech 736 202 710 nebo 739 814 559.

Autoři fotografií: Přemysl Tájek, Petra Schnitzerová, Antonín Reiter, archiv Muzea Sokolov a Wikimedia Commons.

Důl Jeroným navštivte v létě, v zimě tu odpočívají netopýři