Krajinou břidlice je dnes zvána oblast tvořená územím mezi Budišovem nad Budišovkou, Vítkovem a Odrami v oblasti Nízkého Jeseníku. Tato surovina tu byla dobývána a ovlivňovala zdejší život již od nepaměti. K největšímu rozkvětu hlubinného lámání břidlice v celé oblasti Nízkého Jeseníku však došlo až v 80. letech 19. století. Podle tehdejšího Horního zákona byla totiž tzv. nevyhrazeným nerostem a těžit ji tak mohl každý vlastník pozemku, na kterém se nacházela.

Samotný Flascharův důl na lokalitě Nový svět patří k nejvýznamnějším na Odersku a pojmenován byl po svém hlavním investorovi a provozovateli. Zámožný notář z Moravské Třebové, Dr. Karl Flaschar, se zasloužil o významné rozšíření dolu. Jedna z nově vyražených rozsáhlých štol byla pojmenována po jeho manželce Hortensii. Jesenická břidlice a výrobky z ní byly na přelomu 19. a 20. století velmi ceněným sortimentem. Nejkvalitnější břidlicové plotny sloužily pro výrobu střešní krytiny, méně kvalitní se dále využívaly ve stavebnictví. Zde stojí za zmínku pokrokový podnikatel z konce 19. století Jan Wondruška, který ve své továrně v Budišově produkoval nejrůznější výrobky – oblíbené břidlicové brousky, galanterní zboží, psací a kuřácké soupravy a mnoho dalšího. Z břidlicových desek se vyráběly také například kulečníkové stoly a zapomenout nesmíme ani na proslulé školní psací tabulky – ty Wondruškovy byly vyváženy do celého světa.

Slavné období jesenické břidlice však netrvalo dlouho a již počátkem 20. století docházelo k útlumu těžby vlivem konkurence nových technologií a materiálů, později v důsledku hospodářské krize a obou světových válek. Definitivní konec éry „lamačů“ pak přineslo poválečné vysídlení obyvatel německé národnosti – pro obnovu tohoto průmyslového odvětví se v Nízkém Jeseníku poté již nedostávalo odborníků. V současnosti se břidlicové podzemí probouzí k novému životu. Flascharův důl, jenž je dnes v péči města Odry a spolku Krajina břidlice, je druhým důlním dílem částečně zpřístupněným veřejnosti v této oblasti. Na návštěvnické trase mohou lidé obdivovat nejen um našich předků, ale také jeden geologický unikát – k vidění jsou zde části obnaženého čela tzv. Oderské vrásy, která vznikala nesmírným tlakem hrnoucího se bahna, jež se zarolovalo, později ztuhlo a zkamenělo.

Zdejší podzemí je veřejnosti přístupné jen od jara do podzimu, neboť v chladném období roku v něm zimují chránění savci z řádu letounů. Odborníci – chiropterologové tyto pozoruhodné a zákonem chráněné živočichy pravidelně sčítají v několika štolách. Nejdéle, a to již od roku 2002, probíhá monitoring ve štole B (původní štola Johann). Dosud bylo ve Flascharově dolu zaznamenáno osm druhů. Nejpočetnější mezi zimními spáči tu bývají netopýr velký, n. brvitý a vrápenec malý. Pravidelně je v menších počtech zastižen netopýr vousatý. K méně častým návštěvníkům podzemí patří netopýr severní, který je u nás druhem horských oblastí, netopýr vodní či typicky lesní druhy – netopýr černý s tlamkou připomínající buldočka a netopýr ušatý, který si během hibernace své dlouhé uši skládá pod křídla.

O tajuplných obyvatelích Flascharova dolu se návštěvníci mohou více dozvědět z výkladu průvodců doplněného audioukázkou netopýřích hlasů. Informacím o netopýrech je rovněž věnován prostor na několika panelech naučné stezky „K Flascharovu dolu“.

Za výbornou spolupráci při zpřístupňování tohoto důlního díla s ohledem na ohrožené letouny bylo městu Odry uděleno ocenění – plaketa „Náš soused je netopýr“.

Něco navíc:

V blízkém okolí stojí za návštěvu CHKO Poodří. Přirozeně se klikatící tok Odry s nepravidelně zaplavovanými lučními meandry, lužními lesy a rybníky patří k přírodně i krajinářsky nejcennějším místům u nás. Zdejší periodické tůně obývá pozoruhodný maličký korýš žábronožka sněžní, ve slepých ramenech a rybnících se setkáme i s mnoha dalšími vzácnostmi z rostlinné i živočišné říše. Oblast je významným hnízdištěm i tahovou zastávkou vodních ptáků a požívá zvýšené ochrany coby tzv. Ptačí oblast soustavy NATURA 2000 a také v rámci Ramsarské úmluvy o mokřadech. Setkáme se zde hojně i s letouny, nejpočetnějšími druhy jsou tu netopýr vodní, hvízdavý, parkový či ušatý.

Praktické informace:

Flascharův důl se nachází u města Odry v Moravskoslezském kraji, zhruba na půli cesty mezi Olomoucí a Ostravou. Naučná stezka „K Flascharovu dolu“ začíná na jižním okraji města, lze k ní ze středu města dojít asi za 15 minut či dojet autem po silnici vedoucí do Veselí. Parkování je možné ve směru od Oder na okraji lesa u turistického rozcestníku Odry – skalní sklepy, menší parkoviště je rovněž dále ve směru na Veselí v místě, kde NS přechází ze silnice na lesní cestu poblíž Černé studánky. Naučná stezka je dlouhá cca 4 km a důl se nachází zhruba v polovině trasy. Pro návštěvníky se památka otevírá od července 2020 a přístupná bude až do konce října, v budoucnu pak od května do října. Návštěvními dny jsou nyní středa – neděle. Více informací lze nalézt na www.flascharuvdul.cz.

Autoři fotografií: Jiří Šafář, Josef Wagner, Alena Zemanová (archiv města Odry) a Wikimedia Commons.

Flascharův důl – břidlice plná netopýrů