Hrad Krakovec byl na skalní ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka na Rakovnicku vybudován křivoklátským purkrabím Jírou z Roztok, pravděpodobně v letech 1381 – 1383. Toto, ve své době skutečně nákladné a luxusní sídlo je unikátním příkladem přechodového typu mezi hradem a zámkem z doby tzv. gotického manýrismu. Obranná funkce byla značně potlačena a stavba naplňovala především požadavky reprezentace a pohodlného bydlení, což bylo v té době u hradu nevídané. Krakovec je dodnes také místem s jistým duchovním nábojem. Roku 1414 zde na pozvání dalšího z majitelů, Jindřicha Lefla z Lažan, pobýval a kázal Mistr Jan Hus před svou osudnou cestou na kostnický koncil. Později se zde vystřídalo několik dalších šlechtických rodů, od konce 18. století však hrad postupně chátral.

Od roku 1914 je hrad stavebně zajišťován a v současnosti jej spravuje Národní památkový ústav. Do areálu hradu dnes návštěvníci vstupují po unikátním ručně tesaném dřevěném mostě, který byl s pomocí dobových prostředků a bez použití jakýchkoliv moderních nástrojů vyhotoven v roce 2005. Na zřícenině Krakovec to žije, neboť se tu pravidelně koná řada akcí, např. básnická sympozia, divadelní představení, koncerty, bohoslužby i Husova pouť.

Netopýr černý.

Žije to tu i v zimě, což ale málokdo ví. Místní podzemní prostory totiž každoročně poskytují útočiště několika druhům netopýrů. Tzv. lidomorna (či hladomorna) vytesaná ve skále pod baštou a také sklípek pod západním křídlem bývalého paláce jsou odborníky pravidelně sledovány od roku 2002. Prostory jsou to velmi chladné, teploty zde v zimě klesají někdy i pod bod mrazu. Proto tu svůj zimní spánek tráví spíše otužilejší druhy, jako jsou netopýr černý a dlouhouchý, někdy tu bývají zastiženi také netopýři velcí či večerní. Zvířata při zimování často zalézají hluboko do puklin ve stropě a stěnách sklepů, kde jsou lépe chráněna před kolísáním teplot.

Od roku 2017 se lze s létajícími obyvateli Krakovce blíže seznámit díky výkladu během komentované prohlídky hradu nebo s pomocí netopýřích „medailonků“ na hradním webu. V blízkém okolí hradu je také ukrytá keška zařazená do série S Drákulou v netopýřím světě. Díky ní mohou příznivci geocachingu navštívit místo spojené s výskytem netopýrů a zároveň se dozvědí řadu zajímavostí ze světa létajících savců.

Něco navíc:

Krakovec se nachází přímo na hranici chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, která je dnes součástí biosférické rezervace UNESCO a také soustavy Natura 2000. Významné jsou zejména zachovalé lesy s vysokým podílem listnatých stromů (dub, buk, habr). Typickým fenoménem této oblasti jsou dále tzv. pleše – místa na skalnatých vrcholech kopců se suchomilnou stepní vegetací. K zajímavým obyvatelům zdejších lesů patří například brouci tesařík obrovský či páchník hnědý, mlok skvrnitý, čáp černý či plch velký.

Netopýr velkouchý.

Díky široké nabídce úkrytů v dutinách a štěrbinách stromů hostí křivoklátské lesy také řadu druhů netopýrů, včetně některých vzácnějších, jako jsou netopýr velkouchý či stromový. V roce 2005 byl v Lánské oboře jako na jedné z prvních lokalit v ČR zaznamenán výskyt do té doby u nás neznámého druhu, netopýra alkathoe. Jako místa k zimování slouží netopýrům kromě podzemí hradu Krakovec například také sklepy hradu Křivoklát a některé staré štoly.

Praktické informace:

Státní hrad Krakovec se nachází ve stejnojmenné obci ve středních Čechách, cca 16 km jižně od Rakovníka. Parkoviště je od vstupu vzdáleno cca 250 m, kola je potřeba zanechat před hradní bránou. Na Krakovci se obvykle otevírá dle aktuálních klimatických podmínek, někdy třeba již od března. Více informací lze zjistit na www.hrad-krakovec.cz, e-mailu krakovec@npu.cz či telefonu 313 549 302.

Autoři fotografií: David Fischer, Petra Schnitzerová, Václav Somol, Dita Weinfurtová a archiv správy hradu Krakovec.

Hladomornu na Krakovci dnes obývají netopýři
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPrint this page