První písemné zmínky o obci Hřebečná neboli Hengst se datují do roku 1545. Zápis jáchymovského kronikáře Johanna Mathesia se pravděpodobně vztahuje právě k založení obou hlavních cínových dolů – Rote Grube na Přední Hřebečné a Behrova dolu na Zadní Hřebečné. Avšak o druhém jmenovaném, později proslulém pod jménem sv. Mauritius, se z této doby nedochovaly bližší záznamy. Bohatá naleziště cínu na Hřebečné ale byla zřejmě známa mnohem dříve, například kronika Horní Blatné z první poloviny 19. století tu zmiňuje těžbu již kolem roku 1300. Spolehlivě pak lze rozvoj zdejšího hornictví sledovat až od poloviny 16. století. Cín z Hřebečné, již ve středověku pověstný svou kvalitou, býval žádaným artiklem vyváženým do celé Evropy. Hrůzy třicetileté války přečkaly místní doly na rozdíl od mnoha jiných v okolí v relativně dobrém stavu. Na důl sv. Mauritia (Moritze) byl Behrův důl přejmenován zřejmě krátce po jejím skončení. Proč byl patronem zvolen právě sv. Mauritius, dnes nevíme. Jelikož je tento světec mj. ochráncem koní, byl tím důvodem možná sám název obce: Hengst znamená v němčině hřebec. Mauritius byl jedním z nemnoha míst v Krušnohoří, kde se rozsáhle dolovalo ještě v 18., 19. i po část 20. století, a to i za účasti zahraničních těžařů např. z Anglie či Belgie. Definitivně byl důl opuštěn až v roce 1944, po 400 letech od jeho pravděpodobného založení.

V současnosti je tato národní kulturní památka v majetku a péči města Abertamy, od roku 2014 je zde veřejnosti zpřístupněna ukázková štola Kryštof. Návštěvníci putují po 13 m vysokém schodišti do jámy dolu a na prohlídkové trase spatří úseky ražené ručně pomocí želízka a mlátku i partie rozšiřované pomocí sázení ohněm, setkají se též s figurínami havířů v dobovém provedení. Hlavní atrakcí je ohromná podzemní komora na konci štoly – dobývka o délce 65 metrů, šířce 4–9 metrů a výšce v průměru 15, ale někde i 25 metrů, jejíž prohlídku doplňuje působivá audiovizuální projekce.

netopýři velcí zimující v dolu Mauritius

Stará důlní díla v Krušnohoří jsou významnými lokalitami pro zimování netopýrů. Rozsáhlý komplex podzemních prostor v Mauritiu patří k největším známým zimovištím v západních Čechách. Každoročně tu chladné období roku tráví více než 300 zvířat, zaznamenáno tu dosud bylo 12 druhů. Lokalita je odborníky sledována již od roku 2005, pravidelně zde probíhají i kontrolní odchyty do sítí v době podzimního rojení (swarmingu) netopýrů. V tomto ročním období se sem nejhojněji slétají především netopýři řasnatí, velcí, vodní, ušatí, vousatí a Brandtovi, ale zaznamenány tu byly v menších počtech i další druhy. Chiropterologický výzkum přináší pozoruhodné výsledky. Díky odchytům okroužkovaných netopýrů bylo například zjištěno, že sem přilétají jedinci ze Saska, z lokalit vzdálených několik desítek km (až 150 km). Nejpočetnějšími druhy při samotném zimování jsou zde netopýři velcí a Brandtovi, zjištěna byla i přítomnost netopýrů řasnatých, vodních, vousatých ad. Štolu Kryštof, která je z toho důvodu pro návštěvníky přístupná pouze v letním období, obývá v zimě několik desítek zvířat, jedná se především o netopýry řasnaté, velké a Brandtovy.

Děti i dospělí mohou při návštěvě dolu Mauritius využít hravé pracovní listy Netopýři v podzemí, díky kterým se dozvědí řadu zajímavostí ze života letounů.

Něco navíc:

vstup do štoly Kryštof

Unikátně zachovalé štoly na Hřebečné jsou dnes významnou součástí česko-saské Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge, jež byla v roce 2019 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Celé Krušnohoří je pozoruhodné i dalšími pozůstatky po středověké těžbě. Rudné doly byly až do zavedení parních strojů a později elektřiny závislé na dostatečných zdrojích pohonné vody. Na Hřebečné byl za tím účelem v 16. a 17. století vybudován důmyslný vodohospodářský systém složený z pěti vodních nádrží a řady vodních příkopů v celkové délce téměř 10 km. Největší ze  zdejších vodních děl, dnes zvané Mrtvý rybník s tmavou rašelinnou vodou (zvaný také Černý), leží na okraji národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště. S Mauritiem byla nádrž propojena unikátním 2,5 km dlouhým kanálem, dodnes částečně zachovaným. Pozoruhodné je, že řada prastarých vodních příkopů našla uplatnění pro potřeby krušnohorských domácností ještě i ve 20. století, a to prakticky až do roku 1945.

Celá okolní přírodně cenná oblast, včetně dolu Mauritius, je chráněna v rámci soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita (EVL) Krušnohorské plató. Dalšími důležitými zimovišti netopýrů, která si lze v létě v Krušných horách prohlédnout, jsou nedaleko ležící štola Johannes na Božím Daru či Důl Jeroným u Rovné na Sokolovsku.

Praktické informace:

Mauritius leží nedaleko obce Hřebečná, mezi městy Horní Blatná, Boží Dar a Abertamy. K ukázkové štole Kryštof se lze od silnice z Hřebečné na Ryžovnu dostat po červené turistické značce, v blízkosti vede cyklotrasa Euregio Egrensis č. 2000. Štola je veřejnosti přístupná v období od 1. května do 30. září denně, mimo toto období je z důvodu ochrany přírody uzavřena. Více informací lze získat na www.dulmauritius.cz , e-mailu infomauritius@seznam.cz či telefonu 608 205 940.

Další zajímavosti o dolu Mauritius se dozvíte na webu České podzemí.

Autoři fotografií: Přemysl Tájek, archiv města Abertamy a Wikimedia Commons.

Krušnohorský Mauritius láká tajuplné hosty