Landštejn dal vybudovat český král Přemysl Otakar I., aby střežil starou zemskou stezku a část hranice mezi českými zeměmi a Rakouskem. Od panovníka později sídlo získal rod Vítkovců. Majitelé hradu přijali přídomek z Landštejna a znak stříbrné růže na červeném poli. Posléze se stali jedním z nejmocnějších rodů u nás a vládli také v Třeboni, Lomnici, na Hluboké, v Bystřici a na řadě dalších území. Výbojný Vilém z Landštejna se na počátku 14. století dostal do konfliktu dokonce se samotným králem, Janem Lucemburským. Za pomoci svého strýce Petra z Rožmberka však ozbrojenému střetu zamezil a později se s králem usmířil. Další spory se týkaly velmi výnosné zemské stezky vedoucí pod hradem, o niž vedli Landštejnové dlouholetou při s pány z Hradce. Tato záležitost nakonec skončila otevřenou válkou mezi oběma rody v polovině 14. století, v níž byl Vilém v roce 1356 smrtelně raněn. K této události se váže i strašidelná legenda o Vilémově dceři Markétě, která se do jeho úhlavního nepřítele Jindřicha z Hradce zamilovala, chtěla s ním uprchnout a otec ji proto na hradě zazdil. Od těch dob Markéta za jasných nocí bloudí po hradě a za těch bouřlivých tu Vilém hledá odpuštění.

Po Vilémově smrti se Landštejn vrátil do královských rukou. Koncem 14. století jej získal rod Krajířů z Krajku, který zde sídlil téměř do konce 16. století. Do strohého a nepohodlného hradu přinesli Krajířové mnohá vylepšení, například v podobě komfortního renesančního paláce s horkovzdušným vytápěním či nové přístupové cesty. V následující éře však Landštejn potkal podobný osud jako mnohá středověká sídla – vystřídal řadu majitelů, roku 1771 vyhořel, poté chátral a byl obyvatelstvem z okolí rozebírán na stavební materiál. Později sloužil již jen jako výletní cíl Klubu českých turistů a posledních urozených majitelů, hrabat Sternbachů. Po druhé světové válce byl majetek rakouského rodu vyvlastněn, hrad dále chátral a teprve počátkem 70. let 20. století započala jeho rozsáhlá rekonstrukce. Od roku 1990 je hrad, nyní v péči Národního památkového ústavu, přístupný veřejnosti.

Zimující netopýr ušatý

V zimě je sice Landštejn pro návštěvníky uzavřen, ale úplně opuštěný není. Chladné období roku zde tráví několik druhů letounů. Ve starobylých sklepích s původní románskou studnou a ve sklepích u cisterny pravidelně zimuje netopýr velký, vodní a ušatý, v renesančním příhrádku u třetí brány se v mrazivých dnech ukrývají netopýři černí. V hradním sklepení byl vícekrát zaznamenán i poměrně vzácný netopýr velkouchý, v roce 2002 odborníky překvapil výskyt netopýra brvitého.

Netopýři se v areálu hradu vyskytují i koncem léta v období přeletů a sociálních kontaktů (tzv. swarmingu). Celkem zde bylo od roku 1973 do současnosti zjištěno 11 druhů. Starobylý hrad, stojící na jednom ze žulových vrchů Novobystřické vrchoviny, představuje významný bod v krajině, kde se setkávají lesní druhy netopýrů (n. velkouchý, řasnatý, černý, ušatý) se zástupci druhů rozmnožujících se na půdách budov (n. velký, večerní), případně i druhů teplomilných (n. brvitý).

Návštěvníci hradu se mohou s netopýry blíže seznámit díky informační ceduli umístěné v areálu. Pro rodiny s dětmi či školní výpravy jsou v pokladně hradu k dispozici hravé pracovní listy Netopýři na hradech a zámcích.

Něco navíc:

V blízkém okolí hradu Landštejn stojí za návštěvu Muzeum čs. opevnění Klášter. Tvoří ho celkem 8 objektů lehkého opevnění vybudovaných v létě 1938 k obraně Československa před nacistickým Německem.

Oblast na česko-moravsko-rakouském pomezí s krajinou přírodního charakteru, početnými vodními plochami a rozsáhlými lesními komplexy je nazývána Českou Kanadou. Významnou lokalitou je území zaniklé pohraniční obce Rajchéřov – jedná se o mozaiku biotopů tvořených bývalými pastvinami a loukami, s rybníky, vřesovišti a starými solitérními stromy. V minulosti byla tato lokalita ohrožena plánovanou výstavbou obrovského rekreačního parku, díky zásahu státních i nevládních organizací ochrany přírody však záměr nakonec nebyl realizován. Zájemcům o pozorování vodních ptáků a dalších živočichů lze doporučit národní přírodní památku Krvavý a Kačležský rybník poblíž Jindřichova Hradce. Zachovalé rákosiny a přilehlé mokřadní a rašelinné louky jsou domovem řady vzácných druhů.

Praktické informace:

Hrad se nachází cca 11 km východně od Nové Bystřice, u stejnojmenné vesnice Landštejn. Doputovat lze autobusem z Nové Bystřice nebo ze Slavonic, vede sem několik turistických značek a prochází tu mezinárodní cyklistická stezka č. 312 Greenway. Parkoviště je k dispozici pod hradem. Areál hradu je návštěvníkům přístupný od dubna do října, avšak konkrétní otevírací dny a hodiny se v jednotlivých měsících liší. Podrobnosti zjistíte na webových stránkách https://www.hrad-landstejn.cz/, emailu landstejn@npu.cz či telefonech 384 498 580 (v pracovní době a mimo pondělí) nebo 607 559 450.

Autoři fotografií: Antonín Reiter, David Fischer, Jaroslav Červený, Eva Cepáková, archiv správy hradu Landštejn a Wikimedia Commons.

Hrad Landštejn – úkryt netopýrů na zemském pomezí