dsc03304Dobře se vykrmit na zimu není všechno. Každý netopýr si musí také najít nějaký šikovný úkryt, kde bude moct dlouhé zimní období v bezpečí přečkat. Já mám pro letošek jasno – před pár dny jsem se nastěhovala do jedné štoly v Lužických horách. V minulých letech jsem tu zimovala už několikrát a dobře mi to tady vyhovuje. Podzemní prostory jsou pro nás netopýry velké nejlepší. Ve štole nebo v jeskyni je klid a nikdy tu nemrzne. Vzduch je tu hodně vlhký, a to je také dobře, vždyť přes zimu nebudeme mít možnost se několik týdnů napít. Moje oblíbená štola není od kvítkovské půdy daleko, jen asi 25 km. Netopýři velcí při podzimním stěhování obvykle nepřekonávají moc velké vzdálenosti – většinou je to méně než 50 km. Ale třeba takový netopýr rezavý, to je dálkový letec! Každý rok létá na zimoviště vzdálená až 1000 km. Alespoň lidé to říkají. Jak na to přišli? Odborníci někdy netopýry chytají a na předloktí jim nasazují hliníkový kroužek s číslem. Když pak kroužkovaného netopýra znovu chytí nebo najdou jiní lidé, mohou zjistit, jak daleko doletěl. Zajímavé, ale… mně se už teď létat ani moc nechce. Jsem nějaká malátná. Asi si zase trochu schrupnu…

Netopýří deník 10. listopadu
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPrint this page