Plumlovský zámek nechal postavit na konci 17. století Jan Adam z Lichtenštejna vedle původního hradu ze 13. století. Velkolepé architektonické plány jeho otce, knížete Karla Eusebia, se však nikdy nenaplnily a tak má původní barokní zámek postavený v renesančním stylu velmi neobvyklý vzhled. Zámek stavěli nevolníci, uvnitř pracovali němečtí mistři z Olomouce a štuková výzdoba sálu mistra italského původu J. B. Brentaniho je umělecky nejcennější částí zámeckých interiérů. Jinak však z původních představ brzy sešlo a jak neslavně probíhala celá stavba, tak neslavně byl pak zámek v následujících obdobích využíván. Sídlo po dokončení pěti pater obývali úředníci, později soud či berní úřad, sami Lichtenštejnové jej však téměř vůbec nevyužívali. Byly zde zařízeny pouze čtyři panské pokoje, ve kterých urození návštěvníci přespávali při svých řídkých návštěvách Plumlova. Šesté podlaží zůstalo navždy nedokončeno a dokonce bez oken, dodnes jsou zde instalovány pouze dřevěné okenice.
V 18. století přistavěla vrchnost nové přízemní správní budovy obklopující zámecké nádvoří na místě původního hradu (dnes někdy nazývané „nízký zámek“). V roce 1931 byl zámek, stejně jako celý plumlovský majetek Lichtenštejnů, zabrán a přešel do vlastnictví československého státu. Správu postupně přebíraly Vojenské lesy, brněnské středisko Státní památkové péče, Muzeum Prostějovska a nakonec v roce 1994 město Plumlov.
Obě budovy zámku a přilehlá sklepení dnes skýtají útočiště pro několik druhů letounů. Dva druhy zde od dubna do srpna mají své letní kolonie, které tvoří samice a jejich v červnu rozená mláďata. Půdu nízkého (severního) zámku obývá kolonie vrápence malého. Vrápenci zde dle dochovaných historických záznamů sídlí minimálně od 60. let 20. století. V prostorách vysokého (jižního) paláce pak o svá mláďata každoročně pečují samice netopýra velkého. Kolonie našeho největšího druhu netopýra se zde ukrývá v prostorách 5. a 6. podlaží v dutinách nad falešnými stropy a zvířata vyletují otvory po chybějící omítce. Zámečtí netopýři jsou v Plumlově pravidelně monitorováni od roku 2011 a zdá se, že se jim zde dobře daří. Vrápenců zde žije několik desítek, kolonie netopýrů velkých čítá asi 100-170 jedinců. U vrápenců je přitom patrný postupný nárůst početnosti. Zatímco v roce 2011 jich tu bylo napočítáno 14, v roce 2016 jich bylo již více než 60.
Během pravidelného monitoringu bývají na zámku a v jeho okolí čas od času zastiženy i další druhy netopýrů. Například netopýr brvitý, n. vodní, který zde pravidelně loví nad hladinou Podhradského rybníka, n. rezavý či n. dlouhouchý. Poslední dva uvedení byli nalezeni v období zimního spánku v zámeckých sklepeních pod vysokým (jižním) palácem.
Zajímavosti ze života zdejších okřídlených obyvatel se návštěvníci dozvědí z výkladu průvodců.
Něco navíc:
Vydáte-li se na zámek Plumov, můžete obdivovat zámeckou historickou expozici se sbírkami keramiky, zbraní a nábytku, výstavy umění, církevních ornátů a klavírů, nebo vyslechnout příběhy a báje o Plumlově a jeho okolí v zámeckých sklepeních. Třetí, výjimečná, lehce adrenalinová trasa po dosud nepřístupných prostorách pátého a šestého podlaží, od 17. století nedokončeného, a po části sklepů nízkého zámku je pouze na objednávku s dohodnutým termínem. Pravidelně se tato trasa chodí bez objednávky vždy v sobotu v 15 hodin.
Praktické informace
Zámek Plumlov se nachází ve městě Plumlově na úpatí Drahanské vrchoviny, 8 km od Prostějova. Návštěvní sezóna trvá od 1. dubna do 31. října, zámek je otevřen vždy o víkendech a ve svátky, pouze v červenci a srpnu každý den kromě pondělí. Zámek je dostupný také autobusem z Prostějova a vede sem pěší stezka a cyklostezka kolem Plumlovské přehrady. Více informací na webu http://www.plumlov-zamek.cz/ , rezervace na zamek.plumlov@seznam.cz nebo na tel. 774 302 165 nebo 773 444 500.
Autoři fotografií: Jiří Šafář a archiv správy zámku Plumlov.