Monumentální stavba se tyčí nad řekou Radbuzou ve stejnojmenné obci nedaleko Plzně. Vznik ženského kláštera v Chotěšově je spojen s klášterem v Teplé. Jeho zakladatel, blahoslavený Hroznata, jej nechal v letech 1202 – 1210 vystavět na žádost své sestry Vojslavy. Osazen byl premonstrátkami z Doksan, které tu sídlily až do konce 18. století. Klášter si během staletí prošel časy dobrými i zlými. Velmi prosperoval například v době vlády Karla IV., kdy byl konvent renovován a majetek kláštera se z někdejších asi 30 vesnic rozrostl na 56 vesnic a tři města. Několikrát však také utrpěl velké škody, například za husitských válek, kdy byl vypálen a prchající jeptišky ochránily až plzeňské hradby. Později, v 16. století, při všeobecném úpadku klášterního žití v českých zemích dolehly těžkosti i na chotěšovské sestry. V době třicetileté války zde již pobývalo jen 14 jeptišek a klášter byl tehdy těžce poškozen.

Nejlepší časy pak Chotěšov zažíval v letech 1666 – 1680 za probošta Norberta Kastla, který zvelebil chrám a opravil budovy konventu, do kterých dal dokonce zavést vodu. Sto let poté byl však klášter na základě reforem Josefa II. definitivně zrušen a počátkem 19. století se majitelem zdejšího panství stal kníže Karel Alexander Thurn-Taxis z Regensburgu. Ten v roce 1878 konvent pronajal sestrám řádu Navštívení P. Marie, které zde otevřely pensionát. Dívky z bohatých rodin se v Chotěšově vzdělávaly v cizích jazycích a dalších středoškolských předmětech až do roku 1939. Za druhé světové války tu jeptišky spravovaly ženský starobinec, po roce 1950 celý areál obsadila československá armáda. Za komunistického režimu klášter silně zchátral a nedávno byl dokonce zařazen do seznamu stovky nejohroženějších památek světa. Dnes je tato impozantní stavba majetkem obce Chotěšov a s její záchranou významně pomáhá spolek Klášter Chotěšov.

Skupinka zimujících netopýrů velkých.

Bývalé sídlo řádových sester si oblíbili netopýři. Ve sklepích konventu a prelatury každoročně zimuje až sedm druhů těchto vzácných létajících savců. Nejčastěji tu odborníci nalézají netopýry velké, ušaté, dlouhouché, černé a hvízdavé. Ti zde přečkávají období nedostatku potravy v hluboké letargii – teplota jejich těla poklesne o 30°C, zpomalí se činnost jejich srdce i dýchání. Tímto způsobem netopýři šetří energii a přežívají zimní měsíce pouze z nevelkých zásob podkožního tuku.

V blízkém okolí kláštera je od srpna 2017 ukrytá keška zařazená do série S Drákulou v netopýřím světě. Díky ní mohou příznivci geocachingu navštívit místo spojené s výskytem netopýrů a zároveň se dozvědí řadu zajímavostí ze světa létajících savců.

Něco navíc:

Krásný výhled na chotěšovský klášter nabízí rozhledna na Křížovém vrchu. Stojí zde pozůstatky kostela, který za minulého režimu rovněž poničili vojáci (nacházelo se zde pozorovací stanoviště protiletecké obrany). V nedalekém okolí však lze navštívit také místo, které působením armády naopak získalo na hodnotě. Bývalé vojenské cvičiště Šlovický vrch u Dobřan hostí řadu vzácných živočichů a rostlin, které jsou vázány na otevřené travnaté biotopy. Tato bezlesá stanoviště se zde udržela díky činnosti vojenské techniky. Například drobní korýši listonozi a žábronožky obývají kaluže na cestách rozježděných tanky.

Praktické informace:

Klášter Chotěšov se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Plzeň-jih. Po silnici je to sem z Plzně necelých 20 km. Doputovat lze také vlakem, přímo v obci se nachází železniční stanice. Prochází tudy také dvě značené turistické cesty a cyklostezka (2166). Spolek Klášter Chotěšov zajišťuje komentované prohlídky od května do září každou neděli, ve 14:00 a v 16:00 hodin. Klášter je přístupný také o vybraných sobotách, nebo pro předem objednané skupiny pěti a více osob. Každoročně se zde koná řada kulturních akcí. Více informací získáte na www.klasterchotesov.eu, e-mailu: info@klasterchotesov.eu nebo telefonu 602 401 200 (rezervace prohlídek).

Autoři fotografií: Antonín Reiter, Petra Schnitzerová a Wikimedia Commons.

Osudem zkoušený klášter v Chotěšově je útočištěm netopýrů
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPrint this page