Období, kdy se samice s mláďaty zdržují na půdách, je dobrou příležitostí pro studium netopýrů. Největší kolonie (zejména netopýra velkého, n. brvitého a vrápence malého) odborníci každoročně navštěvují a zjišťují jejich početnost. V průběhu let tak získávají cenné údaje o vývoji populací jednotlivých druhů. Jak se ale vůbec dají netopýři v chumlu spočítat? Není to úplně jednoduché, protože zvířata se k sobě většinou tisknou a jejich těla se překrývají. Jednou z možností je pořídit co nejkvalitnější fotografii kolonie a netopýry spočítat až doma v počítači (a přitom si třeba na snímku odškrtávat sečtené jedince). V opravdu velké kolonii se však netopýři přesně spočítat ani nedají, provádí se kvalifikovaný odhad (násobky jedné podrobně sečtené skupiny). A jak se pozná mládě od matky? Mládě dosáhne velikosti dospělého během pár týdnů, prozradí ho ale šedavé zbarvení srsti (matky jsou hnědé).
Kolonie štěrbinových druhů netopýrů, jako je třeba netopýr večerní, hvízdavý či vousatý, podobným způsobem sečíst nelze, protože se ukrývají ve skulinách v podstřeší nebo za dřevěným obložením domu. V tomto případě je třeba použít jinou metodu: večerní počítání netopýrů vyletujících z úkrytu. Odborníci při tomto sledování obvykle využívají i speciální přístroj – ultrazvukový detektor, který pomáhá odlišit jednotlivé druhy netopýrů. Pokud však víte o nějakém úkrytu, odkud se netopýři za soumraku vydávají na lov potravy, můžete si počítání netopýrů vyzkoušet i vy sami. Jedinci vyletují ze škvíry pod střechou nebo ve zdi jeden za druhým, během chvíle tedy můžete zjistit, kolik se jich v kolonii nachází. I když v případě početnějších kolonií se může doba výletu všech samic protáhnout třeba až na hodinu!
