V údolí řeky Dyje se první obyvatelé usazovali již v mladší době kamenné. Nedaleko dnešní zříceniny byla nalezena osada, kde před šesti tisíci lety žil tzv. lid s malovanou keramikou. Velký význam měla později tzv. dolní stezka kolem Dyje, kterou procházeli Keltové, Germáni a později i Slované. Prvními historicky doloženými majiteli území byli v polovině 14. století premonstráti ze Znojma, později rod Lucemburků. Ti zde, asi 80 metrů nad hladinou Dyje, vybudovali dnešní „dolní hrad“ pro příležitostné lovecké pobyty. Následoval rakouský rod Eitzingerů, který vlastnil i hrad Kaja na druhém břehu řeky. Za jeho působení došlo během 15. století k zásadní přestavbě, která byla ukončena připojením nových křídel hradního paláce, čímž vznikl dnešní „mladší hrad“.
V dalších osudech sídla pak figurovali různí majitelé i pohnuté okamžiky dějin. V 17. století dolehly na celou oblast hrůzy třicetileté války a samotný hrad byl obsazen a částečně pobořen Švédy. Poslednímu soukromému majiteli Adamu Stadnickému byl pak hrad zabaven při pozemkové reformě ve 20. letech 20. století, kdy připadl klubu českých turistů. Krátce po druhé světové válce, během níž hrad sloužil jako ubytovna pro nuceně nasazené polské ženy, se tato část Podyjí stala součástí pohraničního zakázaného pásma. Po roce 1989 se zříceniny ujal Národní památkový ústav, který ji opět zpřístupnil veřejnosti. V roce 2002 byl Nový Hrádek vyhlášen národní kulturní památkou.
Nový Hrádek je z hlediska netopýrů velmi významnou lokalitou. Jedná se o největší známé zimoviště netopýrů v oblasti středního Podyjí a jediné dosud potvrzené zimoviště v ČR a SR se společným zimním výskytem dvou kryptických druhů netopýrů, n. hvízdavého a n. nejmenšího. Tyto druhy jsou si vzhledově natolik podobné, že byly až do počátku 90. let 20. století považovány za druh jediný. Odlišeny byly až na základě zjištěných rozdílných frekvencí echolokačních signálů a následných genetických analýz. Zde v hradních sklepeních zimuje každoročně zhruba 100 jedinců obou druhů.
Kromě nich se tu k zimnímu spánku ukládá, i když v mnohem menších počtech a nepravidelně, dalších 10 druhů netopýrů (n. vodní, n. večerní, n. pestrý, n. dlouhouchý, n. severní, n. velkouchý, n. řasnatý a kriticky ohrožení n. velký, n. černý a vrápenec malý). Nový Hrádek slouží také jako tradiční místo podzimního setkávání netopýrů. Jedná se o zvláštní jev zvaný „swarming“ – tedy jakési „rojení“ netopýrů. Setkávají se zde samci se samicemi z různých letních kolonií a dochází k páření. Netopýři si také tímto způsobem vyměňují informace o vhodných přechodných úkrytech či zimovištích. Lokality, jako je Nový Hrádek, jsou proto pro život netopýrů nepostradatelné.
Informace o místních netopýrech jsou součástí výkladu průvodců a některé prostory využívané netopýry jsou součástí prohlídkové trasy v části zříceniny zvané „nový hrad“. A tak se zde koncem srpna můžete setkat se skupinkami netopýrů přímo při Vaší návštěvě.
Něco navíc
Velké množství druhů netopýrů, které nalézáme na této lokalitě, potvrzuje, že celá oblast NP Podyjí vyniká vysokou biodiverzitou. To je způsobeno stykem dvou základních biogeografických oblastí střední Evropy – Hercynské a Panonské krajiny, navíc s alpskými i karpatskými prvky. Řeka Dyje protékající přímo pod zříceninou navíc v krajině tvoří významný migrační koridor.
Celý NP Podyjí je také vyhlášen jako tzv. ptačí oblast (PO) a evropsky významná lokalita (EVL) v rámci soustavy Natura 2000, mimo jiné i na základě výskytu netopýra černého, n. velkouchého a vrápence malého.
Praktické informace
Nový Hrádek je součástí první zóny NP Podyjí, je proto nutno se zde pohybovat jen po cestách. Přístupný je od 1. dubna do 31. října, prohlídka je možná pouze s průvodcem. Vjezd motorových vozidel je zakázán, lze je odstavit v obcích Lukov či Podmolí. Nejbližší autobusové zastávky jsou v Lukově a Podmolí a u bunkru mezi nimi (cca 3 – 4,5 km od hradu). Více informací na www.novy-hradek.eu nebo na telefonu +420 778 719 168 či emailu novyhradek@npu.cz.
Autoři fotografií: Antonín Reiter a archiv správy státního zámku Vranov nad Dyjí s hradem Nový Hrádek u Lukova.