Prastarý hrad Lukov skrývá okřídlený poklad

Přesné údaje o založení Lukova nejsou známy, nejstarší architektonické články a archeologické nálezy svědčí pro první třetinu 13. století. Původně královský hrad byl v době první poloviny 14. století v držení mocného rodu Šternberků, kteří zde sídlili takřka 200 let. V době česko – uherských válek byl Lukov dobyt a vypálen vojsky uherského krále Matyáše Korvína. Poté následovala významná přestavba a rozšíření poškozeného hradu. Pravděpodobně tehdy byl vybudován tzv. dolní hrad s věží Svatojánskou.

Dalšími významnými majiteli hradu byli například moravský zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu, či Nekšové z Landeka. Ti sídlo získali pro roce 1547 a realizovali zde rozsáhlou renesanční přestavbu. Poslední dědička tohoto vlivného rodu jménem Lukrecia byla pro své bohatství velmi žádanou. Jejím druhým manželem se stal Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Ctižádostivému muži a později slavnému vojevůdci tak sňatkem připadl rozsáhlý majetek. V době třicetileté války hrál Lukov významnou roli při povstání místního obyvatelstva – Valachů proti Habsburkům, poté však hrad obsadili a vyrabovali Švédové.

Z utržených ran se již Lukov nikdy zcela nevzpamatoval, v následujícím období se zde vystřídalo několik majitelů, aby byl posléze koncem 18. století definitivně opuštěn a ponechán svému osudu. Hrad rychle chátral a jak bývalo tehdy obvyklé, stal se zdrojem levného stavebního materiálu. V 80. letech 20. století započaly snahy o záchranu této starobylé památky, které zde probíhají nepřetržitě dodnes. Díky dlouholetým aktivitám dobrovolníků hrad sebral střípky své někdejší slávy a stal se oblíbeným turistickým cílem. O areál dnes pečuje Spolek přátel hradu Lukova s pomocí dalších podporovatelů. V roce 2016 získal hrad Lukov titul „Památka roku“ v rámci soutěže vyhlášené Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

Sklepení hradu využívají jako svůj zimní úkryt netopýři. Nejčastěji je to netopýr černý, který je vázaný na okolní listnaté a smíšené lesy (ve sklepích zimuje až 15 jedinců). V některých letech se objevují i další druhy, jako je netopýr ušatý, večerní či hvízdavý. V areálu hradu se lze se životem a ochranou těchto pozoruhodných savců blíže seznámit díky informační ceduli na Domě Rudolfa Matouše, který stojí na předhradí. Děti se mohou pobavit luštěním zábavných úkolů v pracovním listu Netopýři na hradech a zámcích.

Netopýří stanoviště na oslavách Dne stromů

Každoročně v květnu se na Lukově koná Den stromů, součástí této akce je stanoviště s netopýří poradnou a ukázkou handicapovaných netopýrů ze záchranné stanice Ornis Přerov.

V roce 2016 obdržel Spolek přátel hradu Lukova za svůj pozitivní přístup ke zdejším letounům památeční plaketu Náš soused je netopýr.

Něco navíc:

Na svahu pod hradem roste tzv. „Valdštejnův dub“, což je největší strom tohoto druhu na Zlínsku. Jeho stáří se odhaduje na minimálně 300 let. V blízkém okolí stojí za pozornost také přírodní památka Králky – skalní útvary tvořené pískovci a slepenci.

Z přírodovědného hlediska je zajímavá celá oblast Hostýnských vrchů, v jejíž jižní části hrad Lukov leží. Typické jsou zejména bukové a jedlobukové lesy, nejcennější části mají charakter pralesů a suťových lesů. Významné jsou rovněž pastviny a prameniště s výskytem orchidejí a dalších vzácných rostlin. Malebnou krajinu dotvářejí roztroušené valašské chalupy. Severní část je chráněna jako ptačí oblast, hnízdí zde např. strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, čáp černý či jeřábek lesní.

Praktické informace:

Hrad Lukov se nachází v jihozápadní části Hostýnských vrchů nad stejnojmennou obcí nedaleko Zlína. Do obce lze dojet autobusem. Parkoviště pro auta se nachází na okraji lesa, cca 1 km od hradu. Na zříceninu lze poté doputovat po značených pěšinách nebo širší lesní cestou, jež je vhodná i pro kočárky či vozíčkáře. Areál hradu je pro návštěvníky přístupný od dubna do října vždy o víkendech a svátcích, o letních prázdninách pak denně. Více informací lze získat na www.hradlukov.cz, e-mailu sprava@hradlukov.cz nebo telefonu 608568142 (správa hradu).