Do Slatiňan za slavnými knížaty, koňmi a netopýry!

První písemné zmínky o osadě pochází z konce 13. století, vznik gotické tvrze se váže ke Zbyňkovi ze Slatiňan a roku 1371. Jak se údolím Chrudimky valily dějiny, tak se překotně střídali místní páni. Proto zmiňme jen některé: Zikmund Šárovec z Šárova se do historie zapsal svým nezvedeným synem. Loupeživý rytíř Václav se stal na přelomu 15. a 16. století postrachem širého okolí a své oběti údajně věznil právě v místní tvrzi. Od roku 1575 ve Slatiňanech působil rytíř Bohuslav Mazanec z Frymburka, který zahájil výstavbu renesančního zámku. Přizval císařského stavitele Ulrica Aostallis de Sala, nicméně pro nedostatek financí a v důsledku dalšího střídání majitelů nebyly velkolepé plány zcela naplněny.

Zámek, upomínající svým architektonickým pojetím a sgrafitovou výzdobou na Litomyšl, se však své slávy nakonec přece jen dočkal. Sídlo se v roce 1746 díky sňatku Jana Adama z Auerspergu dostalo do rukou jednoho z nejstarších a nejbohatších rodů v Habsburské monarchii. Záhy se zámek zařadil k nejmilejším příbytkům rodiny a několik generací knížat z Auerspergu sídlo s láskou dostavovalo a modernizovalo po následujících takřka 200 let. Konec šťastných časů přinesla až 2. světová válka a následné znárodnění. Zámek rychle přišel o většinu cenného vybavení a očekával jej osud jako mnohé další. Postupně chátral navzdory tomu, že tu již roku 1950 bylo veřejnosti otevřeno hipologické muzeum. Dnes lze zámek obdivovat opět ve slušivém hávu. Je součástí krajinné památkové zóny Slatiňansko – Slavicko a pečuje o něj Národní památkový ústav.

Historie zámeckého parku sahá do konce 18. století, kdy jej Karel, kníže z Auerspergu, založil jižně od zámku. Jeho prasynovec Vincenc Karel pak v polovině 19. století rozlohu parku rozšířil na více než dvojnásobek a prováděl další úpravy v duchu šlechtických sídel, jimiž byl okouzlen při své cestě po Anglii. Vznikla zde řada pozoruhodných staveb, dodnes se zachovalo např. dětské hospodářství. Věrná zmenšenina skutečných budov sloužila k výchově šlechtických dětí, které se tu hravou formou učily chovu zvířat, pěstování zeleniny či vaření. Na přelomu 19. a 20. století se rozvoji zámeckého areálu intenzivně věnoval František Josef z Auerspergu. Právě jemu park vděčí za svou druhovou pestrost. Potkáme zde mimo jiné mnoho druhů buků i exotické dřeviny jako kryptomérii japonskou či cedr atlaský, ale také např. stovky rododendronů a azalek. Ve východních Čechách patří tento park k dendrologicky nejcennějším.

Celý zámecký areál představuje významné útočiště letounů. V zámeckých sklepeních každoročně tráví svůj zimní spánek několik desítek vrápenců malých. Nad kvetoucími plochami a kolem vody v parku shání od jara do podzimu svou hmyzí potravu nejméně pět druhů netopýrů. Potkáme zde nejčastěji n. vodní a n. řasnaté, jejichž letní kolonie pravděpodobně sídlí ve zdejších starých listnatých stromech. Při pravidelných průzkumech tu byly zaznamenány i další druhy – n. hvízdavý, n. rezavý nebo n. vousatý/Brandtův (tyto dva druhy nelze pouze podle hlasů bezpečně odlišit). V bezprostředním sousedství zámku stojí kostel sv. Martina. Jeho věž každé léto obývá několik samců našeho nejmohutnějšího druhu, n. velkého.

Se životem tajuplných nočních savců se mohou návštěvníci blíže seznámit s pomocí hravých pracovních listů Netopýři na hradech a zámcích a Netopýři v parcích, které jsou k dispozici na pokladně zámku.

Něco navíc

Region Pardubicka se pyšní dlouhou tradicí chovu koní. V roce 1579 nechal císař Rudolf II. povýšit hřebčín v Kladrubech nad Labem na císařský. Dnes je zdejší areál chráněn jako památka UNESCO. Slatiňany jsou další významnou součástí národního hřebčína. Proto se proslulý prof. Bílek, jenž se významně zasloužil o záchranu starokladrubského plemene, rozhodl v roce 1947 založit hipologické muzeum právě na slatiňanském zámku. Kromě zámecké expozice mohou milovníci koní a historie jejich chovu navštívit také moderně pojaté Muzeum starokladrubského koně, které bylo vybudováno v objektu tzv. Švýcárny nedaleko zámku. Koňská kopyta ve Slatiňanech již více než 200 let klapou alejí Kaštankou, jež sousedí se zámeckým parkem, hřebčínem i pastvinami. Tento významný krajinný prvek spolu s dalšími solitérními stromy na pastvinách a ve starých ovocných sadech v okolí patří k dalším významným biotopům pro netopýry.

Praktické informace

Zámek Slatiňany se nachází ve stejnojmenném městě, ležícím cca 18 km jižně od Pardubic. Doputovat sem lze veřejnou dopravou, zhruba 1 km od zámku je vlaková stanice, od níž vede turistické značení. Kolem areálu prochází cyklostezka, pro kola lze využít stojany před vstupní branou. Autem je možné zaparkovat na několika místech v okolí, cca do 0,5 km od zámku. Otevírací doba se mění v průběhu roku, více informací na www.zamek-slatinany.cz, e-mailu slatinany@npu.cz nebo telefonu +420 469 681 112.