Historické centrum obklopuje prstenec parků, jejichž tři hlavní části tvoří Čechovy, Smetanovy a Bezručovy sady. Bezručovými sady protéká rameno řeky Moravy – Mlýnský potok (zvaný Malá voda). V parcích najdeme pestrou skladbu stromů a keřů, včetně výjimečně starých (přes 250 let) a velkých (přes 30 výškových a až 6 obvodových metrů) exemplářů lip, dubů, jasanů, javorů i mnoho exotických druhů. V Bezručových sadech dotváří kolorit historické městské hradby na skalních výchozech. Olomoucké městské parky byly v roce 2008 prvními v ČR, kde proběhl komplexní zoologický monitoring. Intenzivní spolupráce mezi městem, správcem parků (Výstaviště Flora Olomouc, a.s.) a odborníky probíhá dodnes. Výsledkem je dobrý přehled o aktuálním stavu zdejší biodiverzity a zejména unikátní soubor opatření pro její aktivní podporu. Kromě pestrého společenství hmyzu a ptáků je tu znám výskyt min. čtrnácti druhů netopýrů.
Parky skýtají letounům mnoho úkrytů, potravních stanovišť i míst sociálních kontaktů. Severojižní tok Moravy představuje významný migrační koridor a olomoucké městské parky jsou tak přirozenou atraktivní zastávkou v jinak téměř bezlesé krajině Hané. Nejčastěji zaznamenávaným druhem (s více než 20 známými úkryty ve stromech) je netopýr rezavý. Početní jsou i n. nejmenší, n. hvízdavý, n. parkový, n. vodní, n. večerní, n. pestrý nebo n. řasnatý. Vzácněji se zde setkáme s n. stromovým, n. vousatým, n. černým, n. severním, n. brvitým, n. ušatým a n. dlouhouchým.
Navržená trasa Smetanovy sady
Začněte u přemostění ulice Havlíčkova/Wolkerova, jež odděluje Smetanovy a Čechovy sady (1). Unikátní systém mostů představuje nejvýznamnější úkryt netopýrů v Olomouci – bylo tu zjištěno min. 5 druhů. Celoročně jsou mosty sídlem kolonie až 200 netopýrů rezavých. Uslyšet můžete jejich hlasité sociální hlasy a při troše štěstí sledovat společný večerní výlet z úkrytu (typická silueta s dlouhými úzkými křídly, lov ve volném prostoru, frekvence 18-26 kHz). Za pomoci silnější baterky a dalekohledu lze někdy zespodu ve štěrbinách v mostní konstrukci zahlédnout i odpočívající jedince menších druhů. Při teplém počasí se netopýři z mostů mohou ozývat i v zimním období.
Pokračujte centrální Rudolfovou alejí (2) a pozorujte n. rezavé (typická silueta s dlouhými úzkými křídly, lov ve volném prostoru, frekvence 18-26 kHz) a n. večerní (velikost těla podobná jako u n. rezavého, silueta s kratšími širšími křídly, frekvence 24-27 kHz).
N. rezaví, kteří mají úkryt v dutinách staré olše, loví i nad jezírkem(3). Létají vysoko a občas se slétnou napít. Později tu začínají lovit i n. vodní (let těsně nad hladinou, frekvence 38-47 kHz) a n. nejmenší (drobný, třepotavý let, frekvence 52-57 kHz). V období od května do července si tu užijte koncert ropuch zelených.
Navržená trasa Bezručovy sady
Vejděte tzv. Michalským výpadem a pokračujte Michalským stromořadím mezi Mlýnským potokem a historickými hradbami. Z mostků přes Mlýnský potok (4) sledujte nad hladinou lovící n. vodní (středně velký, let těsně nad hladinou, frekvence 38-47 kHz) a n. nejmenší (drobný, třepotavý let, frekvence 52-57 kHz). Cestou si povšimněte ukázkově provedené revitalizace aleje s několika typy budek pro ptáky i netopýry.
U mauzolea jugoslávských vojáků sejděte z asfaltové cesty a pokračujte pěšinou podél toku Mlýnského potoka (5). Na trase se nachází několik významných úkrytů ve stromech, možná zaslechnete hlasité sociální hlasy n. rezavých. Pozorovat tu můžete lovící n. vodní (středně velký, let těsně nad hladinou, frekvence 38-47 kHz) a n. nejmenší (drobný, třepotavý let, frekvence 52-57 kHz). Občas tady ale můžete zaslechnout i n. parkové (malý netopýr, frekvence 38-42 kHz) a dokonce i n. stromové (středně velký, let vysoko v korunách, hlas trochu podobný n. rezavému, ale na frekvenci okolo 30 kHz).
Vycházku zakončete na „mostě Herkulů“ (6) před tenisovými kurty. Můstek je nízký a takřka pod nohama se tu proletují n. vodní (let těsně nad hladinou, frekvence 38-47 kHz).
Tip na další zajímavá pozorování: Ve Smetanových sadech (u vstupu z ulice Aksamitova a autobusového nádraží) stojí unikátní živé torzo buku (7) – jednoho z nejstarších místních stromů. Obývá jej jediná známá populace tesaříka drsnorohého severně od Pálavy. Velké brouky lze pozorovat na světlé kůře za teplých nocí v červnu a červenci, v létě tu na sebe z okolních stromů „pokřikují“ také plši velcí. Přelom jara a léta je dobou, kdy zde můžete zaslechnout také vzácného výrečka malého. Na severním okraji Smetanových sadů si prohlédněte tzv. loggery – znovu vyvěšené části dutých kmenů, které i po skácení havarijního stromu nadále slouží jako netopýří úkryt.
Za návštěvu stojí i univerzitní popularizační centrum Pevnost poznání, kam můžete projít i botanickou zahradou a Rozáriem a kde se dozvíte mnoho zajímavého nejen o olomouckých netopýrech.
Vycházka do městských parků v Olomouci ke stažení v pdf.
Další informace
O Olomouckých parcích https://www.flora-ol.cz/olomoucke-mestske-parky
O netopýrech v Olomouci https://napude.sousednetopyr.cz/nejnetopyrovatejsi-misto-v-olomouci/
O průběhu revitalizace Michalského stromořadí v Bezručových sadech https://vestrome.sousednetopyr.cz/modelove-lokality/revitalizace-michalskeho-stromoradi-v-bezrucovych-sadech-v-olomouci/