Jeskyně, zvané dříve též Supíkovické, patří k nejstarším písemně doloženým v Evropě. Nalezeny byly při těžbě mramoru v Jeseníkách již ve středověku. Podrobnější průzkumy a mapování jeskyní probíhaly od 80. let 19. století a jsou s nimi spojena např. jména brněnského geologa Alexandra Makowskeho či vojenského topografa Johana Rippera, zetě zakladatele jesenických lázní V. Priessnitze. Návštěvníci z řad veřejnosti se do jeskynních prostor upravených a provozovaných Sudetským horským spolkem vypravili poprvé v letech 1884 – 85. Atraktivním turistickým cílem zůstaly jeskyně až na krátké období kolem 2. světové války dodnes. Tehdy se v podzemí skrývali obyvatelé z okolí i němečtí vojáci a ještě dva roky po konci války příslušníci organizace Wehrwolf. Již elektricky osvětlené jeskyně spravované Národním podnikem Turista – Severomoravský kras byly znovu zpřístupněny veřejnosti v roce 1955.
Zdejší podzemí sice neoplývá bohatou krápníkovou výzdobou, ale systém chodeb srdcového profilu je světovým unikátem. Současnou podobu jeskyni daly tavné vody pevninského ledovce, které při jeho ústupu vytvořily podzemní jezero. A zraku návštěvníků se zjevují i jiné pozoruhodnosti. V průběhu staletí přibývaly na stěny jeskyně nápisy, kresby a piktogramy provedené nejrůznějšími technikami. Dochovala se tu řada jedinečných dokladů tvořivosti našich předků. Například v nedávné době zrestaurovaná renesanční malba „Adorace Kříže“ či alchymistické symboly slunce (zlato) a půlměsíce (stříbro) jsou po pravěkých dílech v jeskyni Býčí skála v Moravském Krasu druhými nejstaršími dochovanými jeskynními malbami u nás.
Jeskyně Na Špičáku jsou významným zimovištěm letounů. První záznamy o tajuplných okřídlených spáčích pocházejí z roku 1959 od jednoho z otců zakladatelů československé chiropterologie, prof. Gaislera. Ten zde tehdy zaznamenal 5 druhů. Pravidelný zimní monitoring netopýrů tu probíhá od roku 1996. V některých letech jsou poznatky o letounech doplňovány odchyty do sítí či sledováním aktivity s pomocí ultrazvukových detektorů v době podzimních sletů (tzv. swarmingu). Z jeskyní samotných a jejich bezprostředního okolí tak dnes známe již patnáct druhů. Svůj zimní spánek tu každoročně tráví minimálně 5 druhů. Nejpočetněji je zastoupen vrápenec malý, netopýr brvitý, n. vodní, n. velký a n. ušatý. Dalších 5 druhů – n. Brandtův, n. vousatý, n. řasnatý, n. dlouhouchý a n. černý – se zde vyskytuje jen ojediněle. Jeskyně Na Špičáku jsou zařazeny jako evropsky významná lokalita do soustavy chráněných území Natura 2000.
S místními okřídlenými obyvateli se lze blíže seznámit díky výkladu průvodců či s využitím hravých pracovních listů pro celou rodinu Netopýři v podzemí. Přímo v jeskyních nově uslyšíte ukázky echolokačních hlasů netopýrů. Koncem léta se pak můžete zúčastnit akce Mezinárodní noc pro netopýry, která se na této lokalitě koná pravidelně již od roku 2001.
Něco navíc
Za návštěvu stojí také Vlastivědné muzeum Jesenicka, sídlící ve středověké vodní tvrzi v centru města Jeseníku. Jedna z expozic seznamuje s neblahou historií tvrze – právě tady v roce 1622 započalo temné období čarodějnických procesů, které se rozšířily do dalších míst ve Slezsku a na severní Moravě. Zdařilá stálá výstava „Spirála času“ s množstvím geologických exponátů a interaktivních prvků představuje přírodní procesy, které formovaly jesenickou krajinu a její podzemí. Zapomenout nelze ani na slavnou těžbu vápenců v okolí Špičáku v 19. století. Proslulost jesenického mramoru a zručných kameníků vydobyla tehdejšímu Saubsdorfu (dnešní Supíkovice) přízvisko „Slezská Cararra“ podle světoznámého italského naleziště.
Praktické informace
Jeskyně Na Špičáku se nachází necelých 9 km severně od města Jeseník. Z obce Písečná lze doputovat po modré, ze Supíkovic po zelené turistické značce, v blízkém okolí prochází několik cyklotras. Motoristé mohou zaparkovat přímo před provozní budovou Správy jeskyní, k dispozici jsou rovněž stojany na kola. Hlavní návštěvní sezóna trvá od dubna do října, otevírací dny a časy se v jednotlivých měsících liší. Více informací lze získat na www.caves.cz/jeskyne/jeskyne-na-spicaku, emailu spicak@caves.cz nebo telefonu 602 295 562.
Autoři fotografií: Jiří Šafář a Wikimedia Commons.