Klášter, založený v roce 1115 knížetem Vladislavem I., sehrál velkou roli v kolonizaci západočeského pohraničí. Sídlo bylo strategicky umístěno poblíž významné obchodní cesty, tzv. Norimberské stezky. Klášter se podílel na zakládání vesnic, zřizování cest a na konci 14. století patřil mezi nejbohatší v českém království.
S Kladruby jsou spojena nejrůznější slavná jména, kromě Jana Nepomuckého také Mikuláš Dačický z Heslova či proslulí stavitelé Jan Blažej Santini-Aichel a Kilián Ignác Dientzenhofer. Klášter, který byl dlouho ohrožován různými mocenskými boji, nakonec neblahému osudu neunikl. V roce 1785 byl zrušen císařem Josefem II a mnohé následné přestavby měly již převážně devastační charakter. Dělo se tak pod taktovkou rodu Windischgrätzů, který zde provozoval knížecí pivovar, a později komunistického režimu. V současnosti je areál ve správě Národního památkového ústavu a veřejnosti je přístupný v několika prohlídkových okruzích.
Kladrubský areál je dnes významným útočištěm letounů. Pozoruhodné jsou především staré pivovarské sklepy, které netopýři využívají v letním i zimním období. Od května do srpna zde sídlí mateřská kolonie našeho největšího druhu – netopýra velkého. Samice využívají výklenků ve stropě nebo visí volně na cihlové klenbě sklepů a každoročně tu přivádějí na svět svá mláďata. Je to dosti neobvyklé, neboť letní kolonie tohoto druhu u nás obsazují tradičně spíše půdní a podkrovní prostory velkých budov. Kladrubská kolonie je pravidelně sledována od roku 2008, dle množství pobytových známek (trusu) tu však pravděpodobně sídlí déle. Netopýrům velkým se zde dobře daří a kolonie se každým rokem rozrůstá. V roce 2016 napočítali odborníci ve sklepích celkem 1013 samic a mláďat, což je oproti roku 2008 téměř dvojnásobný počet.
Výše zmíněné pivovarské sklepy, ale i další podzemní a suterénní prostory kláštera využívají netopýři také jako zimoviště. Pravidelně zde bývají zastiženi netopýři velcí, černí, ušatí, dlouhouší a hvízdaví. V některých letech zde zimují také netopýr vodní, pestrý nebo večerní. Každoroční sčítání netopýrů v Kladrubech zajišťuje ČSOP Kladská a AOPK ČR.
Podrobnější informace o netopýrech se návštěvníci mohou dozvědět z výkladu průvodců během prohlídky kláštera. Děti (ale i dospělí) mají možnost využít také pracovní list Netopýři na hradech a zámcích, který je hravou formou seznámí se způsobem života létajících savců. Vytištěné pracovní listy jsou k dispozici na pokladně.
Něco navíc:
Na sklonku prázdnin se do kladrubského kláštera můžete vypravit na akci věnovanou speciálně netopýrům, koná se zde totiž pravidelně tzv. Mezinárodní noc pro netopýry. Pod vedením odborníků se seznámíte s místními létajícími obyvateli odchycenými do nárazových sítí, podrobnosti o jejich životě a ochraně se pak dozvíte z doprovodného výkladu a promítání.
Nedílnou součástí kladrubského netopýřího „ráje“ jsou i okolní klášterní zahrady, skýtající letounům dostatek hmyzí potravy. Za návštěvu určitě stojí rozsáhlá, nedávno revitalizovaná, Jižní zahrada s květnatými loukami, velkým sadem se starými odrůdami ovocných stromů a zákoutími na březích pivovarských rybníků.
Praktické informace:
Klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, přibližně 30 km západně od Plzně. Při cestě vlakem je třeba vystoupit na zastávce „Stříbro“ a pokračovat pěšky (modrá turistická značka, cca 5 km) nebo autobusem. Ten staví na zastávkách cca 1 km od kláštera („Kladruby – Zadní“ nebo „Kladruby – U školy“). Parkoviště pro automobily se nachází před hlavním vstupem do areálu. Klášter je přístupný od dubna do října, avšak návštěvní dny se liší dle jednotlivých měsíců. Od listopadu do března je prohlídka možná jen pro objednané skupiny nad 15 osob. Jižní zahrada je volně přístupná od dubna do října. Další informace získáte na https://www.klaster-kladruby.cz, na e-mailu petran.kamil@npu.cz nebo telefonu 374 631 773.
Autoři fotografií: Přemysl Tájek, Dita Weinfurtová, Jaroslav Červený, Petra Schnitzerová, Daniel Horáček a správa kláštera Kladruby.