Klášter v Zaječově založil roku 1262 pan Oldřich Zajíc z Valdeka. Tento bohatý šlechtic ze starého rodu Buziců vlastnil rozsáhlé pozemky na Berounsku a Plzeňsku a obýval hrad Valdek. Dle legendy nechal klášter postavit na místě, kde se mu zjevila Panna Marie, možná však šlo o vyjádření díků za vítězství v bitvě u Kressenbrunnu, jíž se účastnil. Do kláštera zasvěcenému Zvěstování Panny Marie pozval nový Řád poustevníků svatého Augustina a ten se tak stal jeho prvním působištěm v Čechách. Počátkem 14. století sem byly z Prahy převezeny ostatky sv. Dobrotivé, jež dala místu nové jméno. Klášter býval cílem každoročních poutí až do doby, než byl vypálen husity. Obnoven byl roku 1469, avšak v dalších válečných konfliktech byla stavba pobořena a znovu obnovena ještě několikrát. Koncem 17. století proběhla velkorysá barokní přestavba a Zaječov se stal opět významným poutním místem.
Nástup komunistického režimu v Československu však předznamenal jeho konec. V roce 1950 byl klášter násilně zrušen a poté zde byl zřízen jeden z pomocných technických praporů (tzv. PTP). Historicky cenný areál pak, podobně jako mnoho dalších podobných míst v tehdejším Československu, rychle chátral. Po roce 1990 byl navrácen augustiniánům, kteří jej postupně opravují a slouží zde pravidelné bohoslužby. V kostele je k vidění působivé rokokové plátno „Prosba Panny Marie k Oldřichovi z Valdeka“ z 18. století. Pozoruhodné jsou také zdejší varhany, na které hrál při jedné ze svých návštěv Antonín Dvořák. Jsou unikátní tím, že od své instalace v roce 1727 nebyly upravovány ani opravovány. Objekt vlastního kláštera je veřejnosti přístupný v době konání kulturních akcí.
Budovu kláštera dnes trvale obývá pouze rodina správců, ti zde však nejsou zcela osamoceni. Starobylá budova totiž poskytuje útočiště našemu největšímu druhu netopýra, netopýru velkému. Půdní prostory každoročně od dubna do srpna využívá mateřská kolonie tohoto druhu a více než 100 samic zde pravidelně odchovává svá mláďata. Jedná se o cennou lokalitu, byla proto zařazena do soustavy chráněných území Natura 2000, jako tzv. evropsky významná lokalita (EVL). V roce 2002 proběhla rozsáhlá rekonstrukce střechy kláštera, což mělo za následek přestěhování netopýrů z půdy do prostoru nad sakristií. Narušení původního úkrytu naštěstí nemělo trvalý efekt, kolonie se sem následně vrátila a zdá se být nadále početně stabilní.
V blízkém okolí kláštera je od srpna 2017 ukrytá keška zařazená do série S Drákulou v netopýřím světě. Díky ní mohou příznivci geocachingu navštívit místo spojené s výskytem netopýrů a zároveň se dozvědí řadu zajímavostí ze světa létajících savců.
Něco navíc:
Obec Zaječov se nachází v naší nejmladší chráněné krajinné oblasti, CHKO Brdy, vyhlášené v roce 2015. Její část dlouho sloužila jako vojenský prostor, jedná se tedy o krajinu s malou hustotou osídlení a zachovalými specifickými biotopy. V minulosti bylo v Brdech zaznamenáno celkem 14 druhů letounů, avšak systematický výzkum této oblasti probíhá až nyní. Aktivitu netopýrů mapují výzkumníci pomocí speciálních ultrazvukových detektorů, které umožní odhalit výskyt i některých vzácnějších lesních druhů.
Praktické informace:
Zaječov leží v okrese Beroun, cca 40 km západně od Plzně. Z dálnice D5 se sjíždí na Mýto, nejbližší vlaková stanice se nachází zde nebo v Hořovicích. Zaječovem prochází několik turisticky značených tras a také dvě cyklostezky (3 a 2252). Klášter je veřejnosti přístupný příležitostně v době konání kulturních akcí, např. výstav obrazů fotografií apod. Kostel je otevřený o mších. Více informací lze získat na http://www.zajecov.cz/, e-mailu: obec.zajecov@telecom.cz nebo telefonu 311 572 179 (obecní úřad).
Autoři fotografií: Jaroslav Červený, Daniel Horáček a Wikimedia Commons.