Lichnici, původním jménem Lichtenburk, dal kolem roku 1250 postavit Smil ze Žitavy. Nový hrad tyčící se v horách nad úrodnou Čáslavskou kotlinou se stal hlavním rodovým sídlem Ronovců. V roce 1350 Lichnici po svém nástupu na trůn vyplatil Karel IV. a zařadil ji zákoníkem zvaným Majestas Carolina mezi nezcizitelné královské hrady. V roce 1370 se zde král nějaký čas i zdržoval. Později byly s osudy hradu spojeny osobnosti, jako byla královna Žofie, Petr z Chlumu, Vladislav II. Jagelonský nebo Mikuláš ml. Trčků z Lípy. Slavní Trčkové Lichnici velmi zvelebili, avšak v důsledku svého zadlužení ji v polovině 16. století byli nuceni prodat. Posledními majiteli funkčního hradu se stali Albrecht a Václav Robmhápovi. Za jejich působení tu však roku 1610 vypukl ničivý požár, který se stal Lichnici osudným. Hradby byly později cíleně pobořeny na rozkaz krále Ferdinanda III. a chátrání pokračovalo i v průběhu 18. a 19. století, neboť zřícenina se stala zdrojem stavebního materiálu pro okolní ob
První kroky k záchraně památky byly podniknuty na počátku 20. století, rozsáhlejší práce začaly až po roce 1933, kdy přešla do vlastnictví Klubu českých turistů. V současné době Lichnici vlastní a postupně dále opravuje Město Třemošnice. V roce 2017 byla v jednom z hradních „střepů“ umístěna vyhlídková věž Milada, v areálu se nachází malé hradní muzeum a v letním období se na nádvoří konají různé akce. Nedaleko hradu poutají pozornost návštěvníků památný, 800 let starý, Žižkův dub a skála Dívčí kámen opředená pověstí o kruté panně Miladě.
Lichnice je tradičním zimovištěm netopýrů a vrápenců. Ti svůj zimní spánek tráví v prostorách dvou zdejších sklepů. Menší sklep tvoří dvě kratší chodby; větší se skládá ze vstupní chodby, dvou místností s klenutým zděným stropem a části vylámané ve skále a je nejvýznamnějším podzemním prostorem na hradě. Teplotní poměry obou sklepení jsou velmi různorodé, vstupní části promrzají a naopak hluboké konce chodeb mají stálou teplotu nad 10 oC. Tomuto širokému rozpětí teplot odpovídá i velmi pestrá fauna letounů – celkem tu bylo zjištěno 10 druhů. Pravidelně se zde setkáme s chladnomilnými druhy, jako jsou netopýr černý, vodní, ušatý a dlouhouchý. Zároveň se zde ukrývají letouni, kteří pro zimování potřebují teploty vyšší, jako jsou vrápenec malý či náš největší druh, netopýr velký. Nepravidelně bývají v hradním podzemí zastiženi také n. řasnatý, velkouchý, vousatý či Brandtův.
V současnosti tu chladné období roku tráví celkem 150-170 jedinců, přičemž nejpočetnější jsou vrápenci malí, dále pak netopýři velcí, ušatí a černí. Ostatní druhy se obvykle vyskytují jen v jednotlivých kusech. Netopýři potřebují pro svůj zimní spánek klid, sklepení je proto v zimním období chráněno mříží a návštěvníkům nepřístupné.
Se zdejšími okřídlenými obyvateli se lze blíže seznámit s pomocí hravých pracovních listů Netopýři na hradech a zámcích, které jsou návštěvníkům k dispozici v hradním muzeu.
Něco navíc
Lichnice leží na území CHKO Železné hory. Suťové lesy pralesovitého charakteru, pokrývající skalnaté rokle v okolí hradu, jsou chráněny jako národní přírodní rezervace Lichnice a evropsky významná lokalita Lichnice – Kaňkovy hory. Žije zde řada vzácných druhů brouků a dalších bezobratlých. Lesy v Lovětínské a Hedvíkovské rokli jsou ponechány samovolnému vývoji, neprobíhá zde žádná těžba dřeva.
Přímo na hradě se lze podrobněji seznámit také s geologickou historií zdejší krajiny. Železné hory jsou zařazeny do systému geologicky významných území ČR, tzv. národních geoparků, a na Lichnici se nachází jedno z bezobslužných informačních stanovišť. Z hradu je vidět významný železnohorský hřbet od Chvaletic až po Slavíkov, a z pohledového hlediska patří tato lokalita v rámci geoparku k nejatraktivnějším. Při vynikající viditelnosti lze vidět dokonce i Bezděz.
Praktické informace
Lichnice je situována cca 20 km východně od Čáslavi. Na hrad lze doputovat po červené turistické značce z městečka Třemošnice, část trasy tvoří naučná stezka Krajem Železných hor. V Podhradí se nachází parkoviště a vede tudy cyklostezka č. 4182. Návštěvní doba je od dubna do října, dny a časy se však v jednotlivých měsících liší. Více informací lze získat na www.tremosnice.cz/volny-cas/lichnice/, e-mailu Ivana.Matykova@seznam.cz nebo telefonu 724 179 933.
Autoři fotografií: Vladimír Lemberk a Wikimedia Commons.