Na vysoké skále tyčící se nad jihomoravským Vranovem stával prastarý obranný hrad, který zmiňuje již v roce 1100 slavná Kosmova kronika. Během 14. a 15. století došlo zásluhou mocného šlechtice Jindřicha z Lipé a bohatého rodu Lichtenburků k jeho přebudování na gotickou pevnost. Pro 16. století bylo charakteristické rychlé střídání majitelů, ale za zmínku stojí Estera z Dietrichsteina, která zde založila doly na železnou rudu a hamry s pecemi.
Nejdůležitějším vlastníkem Vranova byl, původem bavorský, rod Althannů. Michal Jan II. z Althannu jej na přelomu 17. a 18. století proměnil v luxusní barokní zámek a centrum kulturního dění v regionu. Monumentální Sál předků a kapli Nejsvětější Trojice, nad kterými návštěvníci žasnou dodnes, tehdy stvořil slavný architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu. V 19. století pak polští majitelé panství vybudovali nedaleko slavnou továrnu na výrobu kameniny. Po skončení 2. světové války byl zámek poslednímu majiteli, německému baronovi, zkonfiskován a přešel do vlastnictví československého státu. V 70. letech 20. století pak prošel Vranov rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je zde možné obdivovat nejen krásné interiérové expozice, ale i zámecké zahrady či obnovený lesopark s drobnými stavbami.
Zámek a jeho blízké okolí jsou v současnosti útočištěm pro několik druhů letounů. Půdu zámeckého paláce obývá od dubna do srpna 25 – 30 samic vrápence malého, které zde přivádějí na svět svá mláďata. Sluncem vyhřáté půdní prostory těmto teplomilným netopýrům dobře vyhovují, a tak se sem samice navracejí každý rok.
Ani mimo sezónu však není zámek opuštěný, neboť místní sklepení využívají další druhy letounů jako zimoviště. Pravidelnými zimními hosty jsou zde kromě vrápenců i netopýr ušatý a dlouhouchý. Chladnější sklepy tzv. „starého hradu“ někdy využívají netopýři černí a řasnatí. Některé druhy osídlují i úkryty přímo na stěnách zámku, například pod okenními parapety. Zde bývají nejčastěji zastiženi jednotliví netopýři rezaví a hvízdaví.
Pro děti a jejich rodiče či učitele, kteří se chtějí o životě letounů na této lokalitě dozvědět více, je připraven pracovní list Netopýři na zámku Vranov nad Dyjí. V tištěné podobě si jej návštěvníci mohou vyzvednout v pokladně zámku.
Něco navíc:
Vranovský zámek leží na západním okraji Národního parku Podyjí, území s vysokou přírodní hodnotou. Celý NP Podyjí je také vyhlášen jako tzv. ptačí oblast (PO) a evropsky významná lokalita (EVL) v rámci soustavy Natura 2000, mimo jiné i na základě výskytu několika druhů letounů – vrápence malého, netopýra černého a n. velkouchého.
Řeka Dyje vinoucí se údolím pod zámkem tvoří v místní krajině důležitý migrační koridor pro mnoho živočichů včetně netopýrů. Nedaleko Vranova se ve strmém svahu nad opuštěným meandrem Dyje nachází labyrint pseudokrasových jeskyní s názvem Ledové sluje. Na konci léta a na podzim zde dochází k jakémusi netopýřímu rojení (angl. „swarming“). Lokalitu navštěvují tisíce netopýrů, kteří se zde setkávají a navazují sociální vztahy. Během výzkumů tu byly zaznamenány především lesní druhy, jako je netopýr ušatý, vodní, řasnatý, Brandtův, ale i černý či velkouchý. Z tohoto hlediska se jedná zřejmě o nejvýznamnější lokalitu ve střední Evropě.
Praktické informace
Státní zámek Vranov nad Dyjí se nachází cca 20 km západně od Znojma a je otevřen od dubna do října. Návštěvní dny a časy se však liší nejen v jednotlivých obdobích sezóny, ale i pro jednotlivé prohlídkové trasy, podrobnosti lze nalézt na zámeckém webu. Lokalita je dostupná autobusem, nejbližší zastávka se nachází cca 120 metrů nad vstupem do zámku. Automobil je nutno odstavit na parkovišti u silnice na konci obce Vranov (směrem na Podmyče), odkud vede k hlavnímu vstupu do zámku lesní cesta pro pěší (cca 600 metrů). Více informací naleznete na https://www.zamek-vranov.cz, kontaktní e-mail je vranov@npu.cz a telefon 515 296 215 nebo 606 665 788.
Autoři fotografií: Antonín Reiter, Jiří Šafář a správa zámku Vranov nad Dyjí.