Nad městečkem Lázně Kynžvart se tyčí zřícenina středověkého hradu, který vznikl ve 13. století k ochraně obchodní a vojenské stezky na hranici západních Čech a Chebska. V údolí pod ním pak koncem 16. století postavili páni z Cedvic renesanční tvrz. Kryštof Jindřich ml. z Cedvic se účastnil stavovského povstání, po bitvě na Bílé hoře mu bylo panství zkonfiskováno a přešlo na dlouhá léta do rukou rodu Metternichů. Nejznámějším byl Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk, 2. kníže von Metternich-Winneburg, v letech 1821-1848 kancléř „habsburského domu, dvora a státu“. Pod jeho taktovkou a díky půjčce od bankéře Salomona Rothschilda byl zámek přestavěn v čistém stylu vídeňského klasicismu.

Kynžvartské panství patřilo rodu Metternichů až do roku 1945, kdy uplatněním Benešových dekretů přešlo do rukou státu. V roce 1976 však musel být zámek uzavřen kvůli napadení dřevěných konstrukcí dřevomorkou. Rozsáhlá rekonstrukce, zcela dokončená až v roce 2000, byla oceněna nejvyšším evropským uznáním za památkovou péči – medailí EUROPA NOSTRA. O Kynžvart dnes pečuje Národní památkový ústav. Zámek je součástí mezinárodní Hradní stezky (Burgenstrasse), spojující desítky památek na trase mezi Mannheimem a Prahou. Při prohlídce zámku se návštěvník seznámí s autentickými rodinnými interiéry Metternichů z první poloviny 19. století, a zároveň pozná zajímavou minulost jednoho z nejstarších veřejně přístupných muzeí v Evropě, jehož prvním správcem byl Carl Huss, chebský kat. Součástí muzea je i známý Kabinet kuriozit s osobními předměty slavných a egyptskými mumiemi.

Zimující netopýr ušatý.

Součástí zámeckého areálu je budova bývalého pivovaru. Pivo se na tomto místě vařilo zřejmě již na přelomu 16. a 17. století a výroba pokračovala až do roku 1905. V současnosti budova neslouží svému původnímu účelu, sklepy pivovaru však nejsou zcela pusté – v zimě tu přebývají netopýři. Členitý prostor s kamennými a cihlovými klenbami s množstvím úkrytů vyhovuje především štěrbinovým druhům, jako je netopýr černý a ušatý. Okřídlené obyvatele lze nalézt také v nedalekém sklepě vytesaném do žulové skály. Tento rozlehlý podzemní prostor byl v minulosti využíván ke skladování ledu pro potřeby pivovaru. Zde zimují nejčastěji netopýři velcí. Celkem byl v obou sklepeních zjištěn výskyt 8 druhů netopýrů (kromě výše uvedených například také netopýra řasnatého, severního či vodního). Zajímavostí je občasné zimování netopýra dlouhouchého, který v regionu patří ke vzácným druhům. Netopýři jsou v kynžvartském zámku sledováni od roku 1995, v současnosti každoroční monitoring této lokality zajišťuje ČSOP Kladská a AOPK ČR, Správa CHKO Slavkovský les.

Pro netopýry má velký význam také anglický zámecký park, který patří mezi největší v Čechách (jeho rozloha činí téměř 270 ha). Park byl založen počátkem 19. století současně s klasicistní přestavbou zámku. Vysazena byla tehdy okrasná zeleň, na potocích založena soustava rybníků s mlýnem a vše doplňovaly altánky, sochy a pomníky. Četné staré buky, javory, lípy a duby s dutinami a štěrbinami využívají netopýři jako letní úkryty, v okolí vodních ploch loví potravu. V podvečer se tak lze v okolí zámku setkat s netopýry „tváří v tvář“.

Návštěvníci se o netopýrech na zámku Kynžvart dozvědí z výkladu průvodců (prohlídkový okruh parkem „Pod korunami stromů“). K dispozici jsou zde také pracovní listy Netopýři na hradech a zámcích, s jejichž pomocí se lze hravou formou seznámit se životem těchto pozoruhodných živočichů.

Díky bavorsko-českému projektu byla v letech 2018-2021 provedena oprava sklepení, zajištěna odborná péče o staré stromy, dále byly vysazeny nové listnaté stromy i keře pro podporu hmyzu, vyvěšeny byly netopýří budky. Návštěvníci zámku můžou využít novou webovou aplikaci, kde najdou hru pro děti „Záchrana netopýra Albína“ a interaktivní mapu „Park pohledem netopýra“.

Něco navíc:

Zámek Kynžvart se nachází na území chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Nejvýznamnější přírodní fenomény tohoto území, mezi které patří především minerální prameny a rašeliniště, přibližuje veřejnosti expozice v Domě přírody v Kladské (cca 4 km východně od Lázní Kynžvart). Odtud se lze také vydat po naučné stezce, přestavující typické biotopy národní přírodní rezervace Kladské rašeliny.

Praktické informace:

Zámek Kynžvart leží v západních Čechách, cca 30 km jihovýchodně od Chebu a cca 10 km severozápadně od Mariánských Lázní. V blízkosti areálu se nachází placené parkoviště, stojany pro kola jsou umístěné před západním vstupem a na nádvoří. Doputovat lze i vlakem, vystupuje se ve stanici „Lázně Kynžvart“, odkud je zámek vzdálen cca 20 minut pomalé chůze. Zámek je otevřen po celý rok, konkrétní dny a časy se v jednotlivých měsících mohou lišit. Podrobnosti zjistíte na www.zamek-kynzvart.cz, e-mailu: kynzvart@npu.cz a telefonech: 354 691 269 nebo 606 650 852.

Autoři fotografií: Přemysl Tájek, archiv správy zámku Kynžvart a Wikimedia Commons.

Na zámku Kynžvart pivo ve sklepích nahradili netopýři