Rabí založili zřejmě v první polovině 14. století páni z Rýzmberka, avšak podrobnosti jsou dodnes zahaleny tajemstvím. V době husitských válek se tento bohatý rod přiklonil ke králi Zikmundovi, hrad byl pak husity v letech 1420 a 1421 obležen, dobyt a značně poškozen. Jan z Rýzmberka však obdržel od krále tučné odškodné a díky tomu se Rabí brzy opět zaskvělo v plné kráse. Významným hradním pánem byl na přelomu 15. a 16. století Půta Švihovský z Rýzmberka, vzdělaný a kultivovaný aristokrat, zastávající významné posty na královském dvoře. Povýšení Rabí na město dosáhl roku 1499. Samotný hrad však přestával vyhovovat tehdejším nárokům na bydlení a reprezentaci, a tak došlo v letech 1490 – 1520 k jeho rozsáhlým úpravám. Mohutné hradby symbolizovaly nadále pevnostní charakter, zatímco zdobná, pozdně gotická architektura podtrhovala reprezentativnost sídla jednoho z nejbohatších a nejmocnějších rodů v Českém království. Půtovi potomci však o něj brzy přišli a vystřídala se tu řada jiných vlastníků.
Na počátku 18. století získal zdejší panství pasovský kníže – biskup Jan Filip, kardinál z Lamberga, který se však s rodinou zabydlel na zámku v Žihobcích. To byl počátek konce kdysi slavného sídla, neboť v první polovině 18. století neobývané Rabí vyhořelo a poté se stalo zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele z širokého okolí. Záchrana cenné památky započala až ve 20. letech 20. století, pod taktovkou horažďovického Spolku pro zachování památek v horním Pootaví. Od roku 1954 zříceninu vlastnil československý stát. V současnosti je Rabí ve správě Národního památkového ústavu a rekonstrukční práce na tomto unikátním hradním komplexu postupně pokračují.
Hrad Rabí není ani dnes zcela bez života, obývají ho tajuplní okřídlení nájemníci. Ve zdejších podzemních prostorách tráví zimu několik druhů netopýrů. Nejčastěji využívají systém hradních sklepů vytesaných ve skále. Druhým místem s pravidelným výskytem letounů je tzv. “lednice” na horním nádvoří, což je malá síň vyhloubená několik metrů pod úrovní země. Úkryty letounů na Rabí jsou sledovány již od roku 1958 a patří k důležitým a také druhově nejpestřejším zimovištím v pošumavské oblasti. Celkem zde bylo v podzimním a zimním období zjištěno 12 druhů netopýrů.
Nejpočetněji na hradě zimuje netopýr dlouhouchý, v některých letech tu bylo zaznamenáno až 20 jedinců, což je u tohoto druhu neobvyklé. Dále zde pravidelně pobývají netopýři velcí (většinou 5 – 10 jedinců). V menších počtech na Rabí zimují i některé typicky lesní druhy, v posledních letech nejčastěji netopýr černý a ušatý. Z 60. let 20. století pochází ojedinělý záznam zimujícího vrápence malého, tento teplomilný druh se na Rabí poté znovu objevil až po 50 letech, v roce 2012 a 2014. V roce 2017 zde byl dokonce nalezen i jeho příbuzný vrápenec velký, který se na území České republiky vyskytuje jen zcela vzácně (jedná se o zatoulané jedince z jižněji položených oblastí stálého rozšíření).
V areálu hradu je od srpna 2017 ukrytá keška zařazená do série S Drákulou v netopýřím světě. Díky ní mohou příznivci geocachingu navštívit místo spojené s výskytem netopýrů a zároveň se dozvědí řadu zajímavostí ze světa létajících savců.
Něco navíc:
Z hlediska výskytu netopýrů patří Šumava a Pošumaví mezi nejdéle sledované oblasti. Pravidelné sčítání zimujících netopýrů tu odborníci provádějí asi na 80 lokalitách. Nejčastěji se jedná o jeskyně a staré štoly, ale i sklepy budov včetně hradů a zámků. Během hlubokého zimního spánku poklesne u netopýrů teplota těla o 30°C, zpomalí se i dýchání a činnost srdce. Tímto způsobem netopýři šetří energii a přečkají několik měsíců nedostatku potravy jen s pomocí nevelkých tukových zásob. Zimujícím netopýrům je třeba zajistit klid a nerušit je, to znamená v tomto období pokud možno do podzemních prostor nevstupovat. V teplé části roku však můžete navštívit jednu ze zajímavých pošumavských lokalit – krasovou jeskyni Strašín jihovýchodně od Sušice, která je cenná především pro víceméně stálý zimní výskyt vrápenců malých a také jako jedno z pěti zimovišť netopýra brvitého v oblasti Šumavy. Během letních prázdnin bývá jeskyně zpřístupněna veřejnosti.
Praktické informace:
Státní hrad Rabí se nachází v plzeňském kraji, na půli cesty mezi Sušicí a Horažďovicemi, cca 26 km západně od Strakonic. Parkuje se na náměstí 150 m od hradu. Vlakem je možné dojet do stanice Žichovice, odtud je to na hrad cca 3 km po žluté turistické značce. Na Rabí vede i cyklotrasa (č. 2084), v podhradí lze využít stojany na kola. Otevřeno je od dubna do října, dny a časy se však mohou pro jednotlivé měsíce a okruhy lišit. Více informací získáte na www.hrad-rabi.cz, e-mailu: rabi@npu.cz nebo telefonu 376 596 171.
Autoři fotografií: Jaroslav Červený a archiv správy hradu Rabí.