Řeknu vám, je to tedy fuška, nalovit tolik hmyzu, abych ukonejšila hlad. Chuť k jídlu mám v poslední době pořád větší. Někdy mám pocit, že musím jíst za dva. A víte, proč to tak je? Já vám tedy to svoje tajemství prozradím. Opravdu na to jídlo nejsem sama, jsem totiž už pár týdnů březí a již brzy porodím své další mládě. Porod je u nás netopýrů, stejně jako u lidí, docela událost, o tom vám budu ještě vyprávět. Jsem ráda, že můžu bydlet v kolonii s ostatními samicemi. Svoje mládě čeká většina z nás a tak je prima, když se můžeme v úkrytu k sobě přitisknout, navzájem se zahřát a ušetřit tak aspoň trochu energie, kterou jsme získaly z potravy.
Netopýří deník 1. června