Zřícenina hradu Cornštejn patří k nejzajímavějším ukázkám středověkého obranného stavitelství na jihozápadní Moravě. Jméno odvozené z německého „Zornstein“ (hněv a kámen) mělo vyjadřovat pevnost hradu. Nevelké sídlo bylo vybudováno mezi lety 1320 – 1330 významným šlechticem Raimundem z Lichtenburka. Strategická poloha na kopcovitém výběžku, ze tří stran obtékaném řekou Dyjí, umožňovala střežit důležitou obchodní stezku od Vranova. Navíc tak byla posílena obrana nedalekého královského hradu Bítova, jehož držitelem byl také Raimund.
Zatěžkávací zkouškou prošel Cornštejn v polovině 15. století, kdy se hradní pán Hynek Bítovský z Lichtenburka odmítl podrobit králi Jiřímu z Poděbrad. Pro účast papeže na straně vzbouřenců se tehdy jednalo o politickou událost evropského významu. Po téměř ročním obléhání byl hrad nakonec nikoliv dobyt, ale vyhladověn. Lichtenburkové tak o léno přišli, avšak ne na dlouho. Pro neustálé spory jej totiž Krajířové z Krajku počátkem 16. století raději prodali původním majitelům zpět. Po vymření rodu Lichtenburků další vlastníci nechali hrad chátrat a posledním z nich byl Cornštejn po druhé světové válce, již jako zřícenina, zkonfiskován. Nynější podoba této památky je z velké části výsledkem rozsáhlé, avšak nedokončené rekonstrukce ze 70. let 20. století. V současnosti je jejím správcem Jihomoravské muzeum ve Znojmě, které hrad od roku 1998 v letní sezóně zpřístupňuje veřejnosti.
Cornštejn dnes obývají okřídlení nájemníci, kteří jsou zde odborníky pravidelně sledováni již od roku 1992. Pozůstatky hradu využívá jako zimoviště několik druhů netopýrů. Nejčastěji se jedná o netopýra černého, který je typickým obyvatelem listnatých lesů Podyjí. V chladnějších zimách je lokalita právě pro tento druh velmi atraktivní a bývá zde zastiženo i více než 20 jedinců. Pravidelně tu zimu tráví také několik netopýrů dlouhouchých a ušatých. Méně častými zimními hosty jsou pak netopýr velký, řasnatý, vodní, večerní nebo hvízdavý.
Zřícenina je významným místem i pro letní loveckou aktivitu letounů a především je hojně navštěvována na podzim, v období tzv. swarmingu. Tehdy se do areálu hradu slétají desítky netopýrů několika druhů, samci se setkávají se samicemi a dochází k páření. Velmi početný je tu hlavně netopýr černý, při odchytech do sítí byly zjištěny i všechny další druhy zaznamenané v zimě. Ve větších počtech se zde shromažďuje také netopýr rezavý, který zde však nezimuje. Přechodný úkryt tu nacházejí rovněž vrápenci malí, kteří se pravidelně vyskytují na nedalekých zámcích ve Vranově nad Dyjí a Uherčicích.
Návštěvníci se mohou o zdejších tajuplných nočních lovcích dozvědět více z výkladu průvodců a také z pracovních listů Netopýři na hradech a zámcích, které tu jsou k dispozici. V některých letech je možné se s letouny blíže seznámit koncem léta, kdy se zde koná akce pro širokou veřejnost, tzv. Mezinárodní noc pro netopýry.
Něco navíc:
Pozůstatky hradu obklopuje přírodní rezervace Cornštejn. V ní jsou chráněna různorodá přirozená lesní společenstva, od skalních stepí a teplomilných doubrav po fragment chladného suťového lesa na severním úpatí meandru. Toto zachovalé a pestré přírodní okolí také pozitivně ovlivňuje vazbu netopýřích populací k této lokalitě. Z dalších zoologických zajímavostí určitě stojí za zmínku výskyt vzácného motýla jasoně dymnivkového, brouka tesaříka obrovského či rorýsů obecných, kteří každoročně hnízdí přímo na hradě.
Praktické informace:
Zřícenina hradu Cornštejn se nachází nad Vranovskou přehradou, zhruba 30 km západně od Znojma. Při příjezdu autem je nutné parkovat na odstavné ploše v lese cca 600 m od hradu. Autobus staví na zastávce “Bítov, Cornštejn”, 400 m od hradu. Doputovat lze i vlakem do stanice Šumná a odtud pěšky či na kole (cca 15 km). Zřícenina je přístupná sezónně, obvykle od června do září. Více informací lze získat na www.muzeumznojmo.cz a na telefonech 515 282 211, v sezóně 604 891 875.
Autoři fotografií: Antonín Reiter a archiv Jihomoravského muzea ve Znojmě.