Netopýří ráj v pražské Stromovce

Královská obora byla zřejmě založena za Přemysla Otakara II., který ji v roce 1266 nechal ohradit pro lovecké účely a vybudoval zde letohrádek. V průběhu následujících staletí se místo v běhu bouřlivých dějin proměňovalo až do dnešní podoby. Za husitských válek byla obora poničena, v polovině 16. století došlo k jejímu rozšíření a propojení přímou cestou s Pražským hradem, zažívala rozsáhlou obnovu skrze masivní výsadbu stromů dovážených ze Šárky a vybudován byl dnes již neexistující Velký rybník.

Největší rozkvět zaznamenala za vlády Rudolfa II. Tehdy došlo k renesanční přestavbě letohrádku ve stráni, rybník byl rozšířen a doprostřed něj nasypán ostrov (dnešní Dubový pahorek) a v letech 1582 – 93 vzniklo unikátní technické dílo pro zásobování vodou přivedenou z Vltavy, dodnes funkční Rudolfova štola. V polovině 17. století vyrostla další typická stavba, jež se dochovala do dnešních dní, barokní letohrádek Královská dvorana, později přejmenovaný dle svého majitele na Šlechtovu restauraci. Celý areál byl znovu velmi poničen v polovině 18. století, kdy se několikrát stal vojenským ležením. Královská obora ale opět „vstala z popela“, především díky péči hraběte Kinského a v roce 1804 ji František I. vydáním císařského dekretu zpřístupnil celoročně pro širokou veřejnost. V polovině 19. století tu vznikla štěpnice, německy Baumgarten, jež zřejmě přinesla Stromovce její dnešní pojmenování.

V současnosti je park v péči Magistrátu hlavního města Prahy, údržbu zde zajišťují Lesy hl. m. Prahy. Na ploše necelých 90 ha se nachází cca 10 tisíc stromů a keřů a ročně tudy projde kolem 2 milionů návštěvníků. V posledních letech (od roku 2014) prochází Stromovka postupnou obnovou. Staré nebezpečné stromy byly citlivě prokáceny a ošetřeny a průběžně probíhá pestrá výsadba nových dřevin. Přibyly plochy s bylinnými záhony, ručně kosené louky, tzv. broukoviště z ležících kmenů i další prvky podporující biologickou rozmanitost této městské zelené oázy. K velké proměně došlo v letech 2015-2017 v centrální části parku. Starší vodní nádrže byly revitalizovány a propojeny s několika nově vzniklými vodními plochami. Po letech chátrání se nového života dočkala i kdysi slavná „Šlechtovka“.

Stromovka, ač uprostřed města, představuje významnou přírodní lokalitu s výskytem mnoha rostlin i živočichů. Návštěvníci zde mohou pozorovat žáby (skokana zeleného, ropuchu obecnou), vodní ptactvo (slípku zelenonohou, lysku černou, několik druhů kachen, volavku popelavou, kvakoše nočního) i ptáky vázané na staré stromy (strakapouda velkého, žlunu zelenou či kavku obecnou).

Mezi významné obyvatele parku patří také netopýři. Vzrostlé stromy jsou pro tyto pozoruhodné noční savce celoročním útočištěm a vodní plochy, kvetoucí louky i trvalkové záhony skýtají pestrou nabídku hmyzí potravy. Ve stromových úkrytech se netopýři zdržují během jarních i podzimních přeletů, najdeme zde letní kolonie samic s mláďaty a některé druhy tu i zimují. Celkem bylo ve Stromovce zaznamenáno 11 – 12 druhů – jedná se o netopýra velkého, řasnatého, vodního, večerního, rezavého, pestrého, černého, parkového, hvízdavého, nejmenšího a ušatého, příp. dlouhouchého.

V letech 2014-15 proběhl ve Stromovce v souvislosti s plánovaným kácením podrobný chiropterologický průzkum. Zjištěno bylo více než 30 konkrétních obsazených úkrytů ve stromech a vysoká lovecká aktivita netopýrů po celou sezónu. Díky výborné spolupráci magistrátu a zoologů byly dobře naplánovány pěstební zásahy, zahrnující i složitější ořezy stromů na torza, realizována byla rovněž další podpůrná opatření, jako je vyvěšování ptačích a netopýřích budek.

Procházku po parku si zvídaví návštěvníci mohou zpestřit prostřednictvím terénní hry pro celou rodinu – questu Letem netopýřím světem v pražské Stromovce. Díky hře se dozví nejen další informace o zdejších netopýrech, ale také o některých opatřeních na jejich ochranu. Využít mohou také zábavné pracovní listy Netopýři v parcích. Ve spolupráci se střediskem ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy se ve Stromovce každoročně na jaře a na podzim konají večerní exkurze za netopýry pro širokou veřejnost.

Za citlivý přístup a příkladnou péči o netopýří obyvatele Stromovky a dalších parků, jakož i za spolupráci na osvětové činnosti byly v roce 2020 Lesy hl. m. Prahy oceněny památeční plaketou Náš soused je netopýr.

Něco navíc

Praha je pozoruhodná z hlediska letounů nejen díky přítomnosti množství parkové zeleně, ale i v souvislosti s řekou Vltavou. Některé druhy netopýrů jsou tažné a severo-jižně orientovaný tok slouží jako významný migrační koridor. Proto se netopýři nevyhýbají ani centru metropole. Setkáme se s nimi v zeleni podél řeky, včetně ostrovů jako je Císařský, Štvanice, Střelecký apod. Někdy netopýři osidlují i konstrukce vedoucí přes řeku, jako v případě Mánesova mostu. Ten skýtá útočiště jedněm z typických dálkových migrantů, netopýrům rezavým. Svou letní kolonii netopýrů vodních hostí dokonce i památný Karlův most. Letouni využívají rovněž úkryty v různých typech budov po celém městě, včetně panelových domů. Nedaleko Prahy se podél toku další velké řeky, Berounky, rozkládá Český kras, jehož podzemní prostory slouží jako významná zimoviště. Všechny tyto faktory přispívají k bohatosti pražské netopýří fauny, která představuje 70 % druhů zjištěných v České republice.

Praktické informace

Stromovka je široké veřejnosti přístupná celoročně 24 hodin denně. Pouze za silnějšího větru se nedoporučuje tuto lokalitu se starými stromy navštěvovat. Další informace lze nalézt na Portálu životního prostředí hl. m. Prahy.