Na úbočí hraničního hřebene Krušných hor zvaného odpradávna Kaff (dnes Hraniční vrch, resp. Kaffenberg) se v 16. století započalo s hlubinným dobýváním. Těžily se zde hlavně rudy cínu, železa a mědi, k nimž ve druhé polovině 19. století přibyly i rudy zinku. Největším dolem revíru byl právě Johannes, který dnes představuje mimořádně zachovalý komplex historických štol a podzemních dobývek. Doba největšího rozkvětu zdejší báňské činnosti se datuje do 16. a 17. století, v 19. století postupně ustává. Ukázkový důl Johannes je v současnosti v péči města Boží Dar, veřejnosti byl poprvé zpřístupněn v roce 2015. Lokalita je součástí památky „Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří“, která byla v roce 2019 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zachovalé podzemní komory vskutku obřích rozměrů patří k největším svého druhu na světě. Návštěvníci dolu mohou obdivovat například velkolepé poruby zvané Kostel a Kaple o délce 60 m, šířce 20 m a výšce až 12 m či autentické pozůstatky prastaré důlní činnosti v podobě tzv. křesanic – rýh na stěnách chodeb ražených pomocí želízka a mlátku. Tato metoda ražby se využívala až do poloviny 18. století.
S historií báňské činnosti se pojí také jedna významná osobnost. V roce 1727 se v Božím Daru, v rodině důlních podnikatelů, narodil Jan Tadeáš Peithner z Lichtenfelsu. Tento báňský a metalurgický odborník v roce 1763 prosadil založení katedry geologie, mineralogie, hornictví a hutnictví na Karlově univerzitě v Praze, když pro tuto myšlenku nadchnul samotnou Marii Terezii. Jednalo se o vůbec první univerzitní pracoviště tohoto typu na světě.
Řada podzemních prostor v Krušnohoří dnes slouží jako významná zimoviště letounů a nejinak je tomu i ve štolách dolu Johannes. Dosud zde byl v podzimním a zimním období zjištěn výskyt 9 druhů. Nejčastěji se jedná o netopýra velkého a Brandtova, zimují tu také netopýři vousatí, řasnatí, severní, vodní či ušatí. Od roku 2009 tu odborníci z CHKO Slavkovský les netopýry monitorují každoročně.
Pravidelně probíhá i výzkum spojený s odchytem zvířat do sítí během podzimního rojení (tzv. swarmingu) – ke štolám se již koncem léta slétají netopýři ze širokého okolí, setkávají se zde samci se samicemi a dochází tu k páření. V tomto období byly na této lokalitě zaznamenány i další druhy – například netopýr pestrý či jeden z nejvzácnějších, respektive nejméně prozkoumaných druhů v ČR, netopýr velkouchý. Díky bádání místních chiropterologů bylo také zjištěno, že sem přilétají jedinci z míst vzdálených mnoho desítek kilometrů (až 150 km). A to nejen z Čech, ale i ze sousedního Saska.
V zimě je důl pro návštěvníky uzavřen, aby netopýři při hibernaci nebyli rušeni. Se životem a ochranou těchto pozoruhodných létajících savců se zde lidé mohou blíže seznámit po zbytek roku při výkladu průvodců či s pomocí zábavných pracovních listů Netopýři v podzemí. U vstupu do štoly je také nově instalována cedule informující o místních netopýrech.
Něco navíc:
Zavítáte-li na Boží Dar, nenechte si ujít návštěvu naučné stezky Božídarské rašeliniště, která vede částí stejnojmenné národní přírodní rezervace. Dobývání rašeliny se od 19. století (po ukončení těžby cenných kovů) stalo jedním z hlavních zdrojů obživy místních obyvatel. Dnes je zde možné vidět dosud nenarušené rašeliništní biotopy i odtěžené části, postupně znovu zarůstající. Krušnohorská rašeliniště jsou zapsána na seznamu mokřadů mezinárodního významu dle Ramsarské úmluvy. Jsou domovem řady vzácných rostlin i živočichů, jako jsou bříza trpasličí, klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá či vzácný tetřívek obecný.
Praktické informace:
Štola Johannes se nachází v blízkosti města Boží Dar. Prohlídky jsou zahajovány u obslužného domku, nikoliv u vstupu do štoly, rezervaci včetně zaplacení vstupného je nutné mít zajištěnu předem. Z Božího Daru sem lze doputovat po Ježíškově cestě a následně po stezce zvané Kaffenberská, cesta je dlouhá cca 5,5 km. Autem či na kole vede trasa po silnici z Božího Daru směrem na Ryžovnu a poté na Zlatý Kopec. U infotabule nacházející se cca 200 m od cíle je k dispozici parkoviště, přímo u domku lze využít stojany na kola. Štola je pro veřejnost přístupná od 1. května do 31. září v daných časech. Více informací lze získat na www.stolajohannes.cz, e-mailu: info@stolajohannes.cz nebo telefonu 603 539 020.
Další zajímavosti o štole Johannes se dozvíte na webu České podzemí.
Autoři fotografií: Přemysl Tájek, Antonín Reiter, archiv správy dolu Johannes a Wikimedia Commons.