V Kravařích potkáte alchymistu i netopýry

Písemně doložená historie Kravař sahá do první poloviny 13. století, kdy zde působili příslušníci mocného rodu Benešoviců s přídomkem „Páni z Kravař“. Po roce 1420 byl Petr Strážnický z Kravař, coby přívrženec husitského hnutí, nucen majetek prodat. Kravařské panství pak spravovala řada dalších vlastníků, ale jeho osud na dlouhou dobu významně ovlivnil především polský šlechtic a lékař, Michal Sendivoj ze Skorska. Ten Kravaře získal v roce 1630 díky kontaktům u dvora, kde působil v alchymistické dílně císaře Rudolfa II. Po alchymistově skonu se panství sňatkem jeho dcery dostalo do rukou zámožného rodu Eichendorffů, čímž započala éra největšího rozkvětu. Jan Rudolf, svobodný pán z Eichendorffu, nechal později vystavět honosný zámek dle plánů proslulého rakouského architekta J. L. Hildebrandta a založil kolem anglický park. Ve 20. letech 18. století proběhla vrcholně barokní přestavba celého sídla, dokončena byla i unikátní výzdoba zámecké kaple. Rozsáhlá freska zobrazující Nanebevzetí Panny Marie je dílem moravského malíře Františka Řehoře Ignáce Ecksteina, význačného zastánce tzv. italského iluzionismu. Freska prošla v roce 2019 komplexním restaurováním a září tak opět jasnými barokními barvami.

Jak známo, bohatství a moc nikdy netrvají věčně, a tak tomu bylo i v tomto případě – v roce 1782 skončili Eichendorffové natolik zadluženi, že se museli Kravařů vzdát. Poté se zde vystřídalo několik majitelů, v roce 1920 zámecký areál získal československý stát a zřídil zde hospodyňskou a hospodářskou školu. Její působení utnul v roce 1937 fatální požár, který zdevastoval prakticky vše, kromě části kaple se vzácnou freskou. Zámek poté dlouho chátral. Později byl sice zrekonstruován do původní podoby, nicméně seznamoval s historií v typicky socialistickém duchu – od 70. let 20. století sem povinně proudily školní výpravy za účelem zhlédnutí vojensko-politické expozice věnované tzv. Ostravské operaci (ofenzívě Rudé armády v roce 1945). Roku 1990 připadl celý areál městu, jež tu zřídilo kulturní centrum a muzeum. V roce 1997 byla otevřena stálá barokní a etnografická expozice, která dává atraktivní formou nahlédnout do historie Kravař a života dávných zámeckých pánů i prostých obyvatel Hlučínska.

Zámek obklopuje rozsáhlý anglický park s rybníky, strouhami a malebnými zákoutími. Roste tu více než 100 druhů dřevin. Prastarý ořešák černý, který patříval k místním unikátům, sice již podlehl zubu času, ale obdivovat tu stále můžeme množství dalších velikánů. Například krásnou dubovou alej vedoucí k průčelí zámku. Park býval dlouho zanedbáván, ale díky odborným arboristickým a zahradnickým zásahům opět roste do krásy.

Pestré prostředí se starými stromy, travnatými plochami a vodními prvky je atraktivním potravním a úkrytovým stanovištěm i pro mnoho živočichů, včetně minimálně 4 druhů netopýrů. V okrajových partiích parku bývá nejčastěji zaznamenán netopýr hvízdavý, nad rybníky i travnatými plochami nejen v okolí zámku běžně loví n. rezavý, nízko nad vodou sbírá z hladiny svou hmyzí potravu n. vodní. Je vysoce pravděpodobné, že ve starých listnatých stromech s dutinami sídlí letní reprodukční kolonie n. rezavých i n. vodních. Jednu z chátrajících budov nedaleko staré fary v minulosti obývala také letní kolonie n. večerního. Po rekonstrukci objektu se však zvířata přesunula jinam a v současnosti bývá tento druh při průzkumech zaznamenán pouze sporadicky, při lovu v okrajových partiích parku.

Parkem vede hravá Stezka nočních tvorů určená především rodinám s dětmi. Na trase se poutníci dozvědí spoustu zajímavostí o zvířatech, která jsou aktivní stejně jako netopýři právě po setmění. O životě letounů se návštěvníci zámku více dozví z výkladu průvodců nebo s pomocí hravých pracovních listů Netopýři v parcích, které získají v infocentru, kde je zároveň i pokladna zámku. Nově byla vytvořena také speciální informační cedule o zdejších netopýrech. Každoročně na přelomu srpna a září se v zámeckém parku koná Mezinárodní noc pro netopýry.

Něco navíc

Staré stromy v parcích představují útočiště nejen pro ptáky a netopýry, ale jsou nepostradatelné i pro život mnoha, dnes už vzácných druhů bezobratlých živočichů. Typickým představitelem hmyzu vázaného na listnaté stromy se sluncem vyhřátými suchými dutinami je brouk páchník hnědý. U obce Šilheřovice, cca 20 km od Kravař, se nachází Přírodní rezervace Černý les I. a II. – obě lokality patří do soustavy Natura 2000. Hlavním předmětem ochrany je zde právě tento pozoruhodný brouk z řádu vrubounovitých.

Praktické informace

Zámek Kravaře se nachází ve stejnojmenném městě, 8 km východně od Opavy. Nedaleko je železniční stanice, k zámku vede turisticky značená cesta a zámecký park protíná cyklotrasa 55, Radegast-Opava. Parkovat lze v ulici Alejní vedoucí k zámku, nebo na velkém parkovišti na ulici Tyršové, odkud vede značená pěšina přes park k zámku (cca 550 m). Návštěvní doba je od dubna do října, otevírací dny a časy se v jednotlivých měsících liší. Bližší informace lze zjistit na www.zamekkravare.cz, e-mailu zamek@kravare.cz nebo telefonu 553 777 970 či 730 152 199.