Bučovický zámek představuje pozoruhodnou ukázku italské renesanční architektury severně od Alp. Na rozdíl od řady dalších památek u nás se nejedná o přestavbu staršího hradu, ale o originální dílo. Sídlo dal v roce 1575 vystavět jeden z nejbohatších moravských šlechticů své doby, Jan Šembera Černohorský z Boskovic. Vzdělaný a uměnímilovný pán zadal práci proslulým italským stavitelům. Na projektu i podobě manýristicky zdobených interiérů se významně podílel například známý architekt, znalec a správce uměleckých sbírek Habsburských císařů, Jacopo Strada.

Jan Šembera postrádal mužského následovníka a zámek přešel po svatbě jeho dcery Kateřiny s Maximiliánem z Lichtensteina do vlastnictví tohoto neméně slavného a movitého rodu. Maximilián dal postavit manýristickou kamennou kašnu, dotvářející atmosféru bohatě zdobeného arkádového nádvoří. Díky rodové dohodě Maximiliána a jeho bratrů o nezcizitelnosti majetku přecházely Bučovice po staletí mezi různými příbuzenskými větvemi Lichtenštejnů, ač mnozí z nich odcházeli na věčnost bezdětní.

Koncem 17. století Karel Eusebius ukončil funkci zámku coby panského sídla a učinil jej administrativním centrem panství. Nedošlo však k prakticky žádným zásadním stavebním zásahům a unikátní podoba renesančního sídla se tak zachovala dodnes. Definitivní konec „urozených časů“ znamenala až druhá světová válka a Benešovy dekrety – tehdy přešly Bučovice do rukou československého státu, kde se, nyní pod správou Národního památkového ústavu, nachází dodnes. Návštěvníci mohou obdivovat kromě exteriérů upomínajících na Itálii 16. století také pozoruhodné interiérové prvky a bohaté výmalby. Za všechny zmiňme např. „Zaječí pokoj“ – místnost s freskami představujícími svět, kde zajíci vystupují coby lidé. Navštívit lze také přilehlou ornamentální zahradu, jež je v současnosti považována za významnou ukázku z historie sadovnické architektury.

Portrét netopýra velkého

Sluncem vyhřáté zámecké půdy jsou každé léto útočištěm vzácných okřídlených hostů. Přítomnost letounů zde poprvé zjistil renomovaný český zoolog prof. Jiří Gaisler v roce 1984. Letní kolonie našeho největšího druhu, netopýra velkého, je tedy na bučovickém zámku známa bezmála čtyřicet let. Pravidelný každoroční monitoring zde probíhá od roku 2002, počty se v posledních letech pohybují kolem 150 samic. Jejich oblíbený úkryt se nachází v západní části budovy.

Kolonie netopýřích samic

Letní kolonie obývající velké půdy jsou velmi zranitelné, neboť netopýři velcí jsou konzervativní a tradiční místa pro rozmnožování využívají po mnoho generací. Sídlo netopýrů na půdě bučovického zámku je chráněno jako evropsky významná lokalita v rámci soustavy Natura 2000. Při postupné opravě střechy v letech 2008-2015 se podařilo úkryt netopýrů zachovat. Protože nebylo možné všechny práce směřovat do vhodného období, byla část půdy s kolonií během rekonstrukce oddělena plachtou. Je to jedna z možností, jak skloubit opravu rozsáhlé památky s ochranou netopýrů.

O místních netopýrech se lze dozvědět více v expozici Muzea Vyškovska umístěné v prostorách zámku. Využít můžete také hravé pracovní listy pro celou rodinu Netopýři na hradech a zámcích, které jsou v muzeu k dispozici.

Něco navíc

Jižní Morava nabízí mnoho krásných výletních míst, některá jsou zároveň útočišti i pro netopýry. Jihovýchodně od Bučovic se rozkládá nepříliš známé pohoří Chřiby, které je rovněž zařazeno mezi evropsky významné lokality. Ochranu zde požívají například výslunné travnaté stráně s teplomilnou květenou s řadou chráněných druhů z čeledi vstavačovitých nebo pozoruhodné skalní útvary na hřebenech hor. Ve zdejších listnatých lesích (bučinách a dubohabřinách) nacházejí netopýři dostatek hmyzí potravy.

Vydáme-li se naopak směrem severozápadním, můžeme se pokochat přírodou Moravského krasu. Rozsáhlý krasový systém s více než tisícem známých jeskyní, z nichž pět je přístupno veřejnosti, patří k nejvýznamnějším oblastem tohoto typu v Evropě. Jedná se zároveň o jedno z největších zimovišť netopýrů a vrápenců u nás.

Praktické informace

Zámek Bučovice se nachází ve stejnojmenném městě 10 km západně od Slavkova u Brna. Parkovat lze cca 200 m od zámku na náměstí vedle Hotelu Arkáda. Město se nachází na hlavní autobusové lince Brno – Uherské Hradiště a nedaleko zámku je vlakové nádraží. V blízkosti zámku vedou dvě značené turistické trasy a prochází tudy evropská cyklostezka č. 5097. Zámek bývá obvykle otevřen od dubna do října, konkrétní dny a časy mohou být v jednotlivých měsících a u různých okruhů odlišné. Více informací lze získat na www.zamek-bucovice.cz, e-mailu buriankova.jana@npu.cz nebo telefonu + 420 517 383 135 a na www.muzeum-vyskovska.cz/domu/muzeum-bucovice/. Muzeum Bučovice, detašované pracoviště Muzea Vyškovska, je otevřeno celoročně od úterý do neděle.

Autoři fotografií: Daniel Horáček, Vladimír Lemberk, archiv správy zámku Bučovice a Wikimedia Commons

Zámek Bučovice hostí netopýří omladinu