Historie zámku je spojena s nedalekým hradem Lukovem. Na přelomu 18. a 19. století již nebyl starý hrad svými majiteli, rakouským rodem Seilernů, využíván a rychle chátral, hraběcí rodina tak hledala v okolí místo pro nové sídlo. To nakonec mezi lety 1804 -1807 zbudovala na návrší Lešná na dohled od Lukova. Zámek dlouho sloužil jen jako letní sídlo, více si jej oblíbil až František Seilern ze čtvrté generace rodu. Nejprve se pokusil o přestavbu do pohodlnější podoby pro trvalý pobyt své rodiny. Stará budova však pokusům o rekonstrukci „vzdorovala“ a tak se František rozhodl kolem roku 1885 zámek zbourat a postavit nový.
Autorem návrhů moderního sídla a později i parkových úprav kolem něj se stal známý vídeňský architekt Johann Mick, jenž se však slávy svého díla nedožil. Další Vídeňan, napajedelský rodák Viktor Seidek, který se od počátku na akci podílel, dokončil stavbu kombinující prvky neorenesance, neogotiky a švýcarského stylu teprve v roce 1893, tři roky po Mickově smrti. Nové sídlo vynikalo přepychovými interiéry a veškerým komfortem – nechyběly elektřina, ústřední topení, vodovod s teplou vodou, koupelny, splachovací záchody či domácí telefon. Pozoruhodné je, že téměř vše, co je dnes v interiérech k vidění, náleží k původnímu vybavení.
Na přelomu 19. a 20. století dozrál celý areál do podoby jedinečného architektonicko – přírodního celku a stal se místem pořádání pompézních honů a setkávání aristokracie ze všech končin monarchie. Za zmínku stojí předposlední urozený majitel Lešné, hrabě Josef Karel Seilern. Tento vášnivý cestovatel a ornitolog v zámeckém areálu nejprve vybudoval přírodopisné muzeum. Sbírky čítaly úctyhodných 25 000 palearktických ptáků, 42 000 ptačích vajec či 10 000 kolibříků. Na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století pak zavedl chov prvních oborních a exotických zvířat, čímž položil základy budoucí zoologické zahrady. Zámek zůstal hlavním sídlem Seilernů až do jara 1945. V současnosti patří areál a budova zámku městu Zlín, veškerý mobiliář zámku spravuje Národní památkový ústav v Kroměříži.
Lešnou dnes namísto hrabat obývají vzácní okřídlení nájemníci. Členité, sluncem vyhřáté zámecké půdy využívá letní kolonie vrápenců malých v počtu cca 20 samic, které zde každoročně přivádějí na svět svá mláďata. V průběhu podrobného průzkumu, uskutečněného v roce 2017 v souvislosti s připravovanou generální opravou střechy zámku, tu odborníci zjistili i další druhy. Na budovu jsou vázáni rovněž netopýr večerní a netopýr ušatý, resp. dlouhouchý (jedná se o dva od sebe obtížně odlišitelné štěrbinové druhy).
V blízkém okolí zámku byl potvrzen výskyt celkem minimálně osmi druhů, setkáme se tu kromě již uvedených např. s netopýrem vodním, n. hvízdavým, n. nejmenším nebo n. rezavým. Významné útočiště i loviště představuje zámecký park se starými stromy a menšími vodními plochami. Pod zámkem se nachází velmi sofistikovaný systém odvodňovacích štol, které odvádějí vlhkost ze sklepních částí. Ve sklepích pod zámkem netopýři pravděpodobně příliš často nezimují, zjištěné pobytové známky však nasvědčují využití těchto prostor v období jarních a podzimních přeletů. Sklepy a odvodňovací systém byly rekonstruovány v r. 2020-21 současně s komplexní opravou střech. Po této rekonstrukci bylo ve sklepních částech na konci roku 2021 poprvé zjištěno větší množství vrápenců – celkem 14 zvířat. Vypadá to tedy, že zodpovědná rekonstrukce zámku provedená podle odborných doporučení a biologického dozoru ČESON nejen nezhoršila podmínky pro místní letouny, ale dokonce umožnila lepší využívání podzemních částí i pro zimování.
Za šetrnou rekonstrukci budovy s ohledem na chráněné netopýry a za dobrou dlouhodobou spolupráci získalo vedení zoo Zlín a zámku Lešná ocenění v podobě památeční plakety Náš soused je netopýr.
S tajuplnými obyvateli zámku se lze blíže seznámit v průběhu tradiční Mezinárodní noci pro netopýry, která se zde konává na začátku září, a s pomocí pracovních listů pro celou rodinu Netopýři na hradech a zámcích a Netopýři v parcích, jež jsou k dispozici v pokladnách zoo i zámku Lešná.
Něco navíc
Nedaleké město Zlín představuje z hlediska letounů rovněž pozoruhodnou lokalitu. S netopýry se setkáme například v Parku Komenského, kde jsou k vidění na stromech rozvěšené netopýří budky a čas od času zde nacházejí nový domov např. do přírody navracení netopýři ze záchranné stanice. Tajuplní okřídlení savci si oblíbili i ikonické Baťovy domky, které v letním období často hostí náš nejmenší a dosud poměrně málo probádaný druh, netopýra nejmenšího. Díky příkladnému přístupu městské správy se ve Zlíně netopýrům dobře daří a magistrát se rovněž pyšní plaketou Náš soused je netopýr.
Praktické informace
Zámek Lešná je součástí areálu zoo Zlín a nelze jej navštívit samostatně bez vstupu do zoo. Areál zoo je otevřen celoročně, návštěvní doby na zámku se však v jednotlivých měsících liší a od listopadu do března je pro veřejnost uzavřen. Parkovací plochy se nacházejí v bezprostřední blízkosti hlavního i sezónního vstupu do zoo. Dojet lze ze Zlína MHD (trolejbusy) nebo autobusovými linkami ČSAD. Vede sem rovněž 5 km dlouhá cyklostezka č. 5067, u hlavního vstupu lze využít parkoviště pro kola. Více informací na webu www.zoozlin.eu, e-mailu office@zoozlin.eu a telefonech 577 577 101 nebo 577 577 100.
Autoři fotografií: Jaroslav Červený, Daniel Horáček, Evžen Tošenovský, archiv zoo Zlín a zámku Lešná, Wikimedia Commons