zamek ZihobcePrvní písemná zmínka o Žihobcích pochází z roku 1045. Vladykové ze Žihobec jsou zmiňováni až do počátku 16. století, později se i Pošumavím valily dějiny a majitelé se zde rychle střídali. Tvrz byla několikrát vypálena a později přebudována v renesančním stylu. Koncem 17. století nechal Ferdinand Isellin z Lanau sídlo přestavět na barokní zámek, v němž pak s rodinou žil. V interiérech se dodnes dochovala řada původních valených kleneb se štukovými zrcadly. Posledními pány zde byli Lamberkové, kteří zbudovali také zámecký park. V roce 1919 budovu zámeckého skleníku odkoupila obec, která jej přestavěla pro potřeby místního divadelního spolku. Žihobce jsou tak nejspíš jedinou vesnicí v Čechách, která má budovu určenou výhradně pro divadelní účely. V Žihobcích také byla v roce 1921 zřízena první měšťanská škola v bývalém sušickém okrese a základní škola v budově zámku existuje dodnes.

Muzeum Lamberska stezkaV současnosti si prostory zámku mezi sebe škola dělí s Muzeem Lamberská stezka a infocentrem, otevřenými zde v roce 2012. Muzeum nabízí dvě stálé expozice zaměřené na zámek, rod Lamberků a jejich zdejší panství. Expozice třetí, „Flóra a fauna Pošumaví“, se věnuje místním přírodním krásám.

zihobce_kolonieVyhřátá zámecká půda je sídlem mateřské kolonie vrápenců malých. Každoročně od května do srpna se zde zdržuje skupina samic, které tu přivádějí na svět svá mláďata. Lokalita je odborníky sledována již od 70. let 20. století. Tehdy se na půdě vyskytovalo jen několik jedinců. V 80. letech dokonce kolonie z půdy téměř vymizela. Populace vrápenců byly v Evropě v minulém století značně zdecimovány používáním DDT a dalších silně toxických pesticidů. Díky zákazu těchto látek a zřejmě i změnám klimatu se stavy vrápenců v posledních letech znovu zvyšují. Početnost kolonie v Žihobcích narůstá přibližně od roku 2000, v současnosti se zde vyskytuje cca 150 samic. Jedná se o největší letní kolonii vrápenců malých v jihozápadních Čechách.

vrapenec_portretVrápenci patří spolu s netopýry do řádu letounů a odlišují se především tím, že své echolokační signály nevydávají tlamkou, ale nosem pokrytým blanitými výrůstky. V letních úkrytech na půdách hradů, zámků či v teplých sklepích jsou samice obvykle zavěšené jednotlivě a nedotýkají se navzájem. Na první pohled je lze poznat i na zimovištích, kde visí volně na stropě a halí se do své létací blány jako do kabátku.

Vrápenec malý patří u nás k vzácným a chráněným živočichům a zámek Žihobce byl v roce 2009 vyhlášen v rámci soustavy chráněných území NATURA 2000 jako tzv. evropsky významná lokalita (EVL) pro tento druh.

Návštěvníci muzea se s životem letounů mohou blíže seznámit díky interaktivnímu panelu, který byl v roce 2021 instalován v expozici. Děti i dospělí si prohlídku mohou zpestřit také pomocí pracovních listů Netopýři na hradech a zámcích, které obdrží na pokladně. V zámeckém parku je ukrytá keška zařazená do série S Drákulou v netopýřím světě. Příznivci geocachingu navštívit místo spojené s výskytem netopýrů a zároveň se dozvědí řadu zajímavostí ze světa létajících savců.

Něco navíc:

zihobce_parkMístem, kde se lze setkat i s dalšími druhy netopýrů, je zámecký park. Staré stromy s dutinami slouží jako úkryty např. pro netopýra rezavého, stromového či vodního. Netopýři však přilétají do parku také na lov potravy, kterou nacházejí v blízkosti stromů a nad travními porosty. Celkem zde bylo zjištěno 13 druhů letounů. Zájemcům o podrobnější informace lze doporučit zhruba kilometr dlouhou okružní naučnou stezku „Netopýřím parkem“. Na celkem pěti panelech se dozvíte vše o historii Žihobec, zámku a šlechtického rodu Lamberků. Prohlédnete si také unikátní „broukoviště“, které bylo vybudováno z pokácených stromů při revitalizaci parku. Ležící dřevo je významným biotopem pro nejrůznější hmyz, ten pak tvoří potravu třeba právě pro netopýry. Poslední tabule Vás se životem těchto tajuplných nočních lovců podrobněji seznámí.

Zajímavým přírodním fenoménem, který se nachází asi 5 km od Žihobec, je Strašínská jeskyně. Tento podzemní prostor rovněž využívají netopýři, a to zejména v období zimního spánku. V létě je tato krasová jeskyně s jezírkem přístupná veřejnosti.

Praktické informace:

Zámek s muzeem se nachází v obci Žihobce, cca 12 km od Sušice, 13 km od Kašperských Hor a necelých 9 km od Rabí. Po příjezdu do obce vás navedou informační tabule. Vedou tudy i dvě značené turistické trasy (žlutá z Javorníka a modrá ze Sušice). Muzeum má celoroční provoz, přístupné je v dubnu až říjnu ve všední dny, v květnu, červnu a září včetně sobot a o letních prázdninách každý den. Více informací získáte na webu www.zihobce.eu/kultura/muzeum-lamberska-stezka-zihobce, na e-mailu info-muzeum@zihobce.eu či telefonicky na číslech 724 895 012 nebo 607 090 301.

Autoři fotografií: Jaroslav Červený a Muzeum Lamberská stezka.

Zámek Žihobce, útočiště vrápenců malých v Pošumaví