Zámek stojí na místě původní starobylé tvrze, kterou vlastnil rod Lichtenburků, král Jan Lucemburský či zástupce jednoho z nejvýznamnějších rodů první poloviny 14. století, Zbyněk Zajíc z Valdeka. Ten ji nechal přestavět do gotické podoby. Páni Zajícové s později přijatým přízviskem z Hassenburka (dle nedaleko stojícího hradu) stáli v době husitských válek na straně katolíků. Husité v roce 1424 městečko i tvrz vypálili a pobořili, později libochovické panství přešlo do rukou rodiny Lobkoviců. V letech 1560 – 1564 nechal Jan starší z Lobkovic tvrz přestavět na jednopatrový renesanční zámek, dodnes zachovaný v půdorysech současné stavby. Koncem 16. století byl v rozsáhlých sklepích pod zámkem zbudován pivovar, kde se pivo vařilo až do roku 1864. Vzniklo tak rčení, že v Libochovicích mají zámek bez základů a pivovar bez střechy. Z pozdějších majitelů je třeba zmínit Gundakara Dietrichsteina, který pověřil významného stavitele Antonia della Portu přestavbou zámku do raně barokní podoby. Ta byla dokončena v roce 1690 a od té doby již nebyl charakter zámku významněji pozměněn. Posledními urozenými pány zde byli Herbersteinové, panství vlastnili až do poválečné konfiskace majetku v roce 1945. V současnosti je zámek v péči Národního památkového ústavu. V roce 2001 byl vyhlášen národní kulturní památkou.

Prohlídka zámku představuje procházku několika staletími, neboť jednotlivé komnaty navozují atmosféru různých historických období. K vidění jsou sbírky vlámských nástěnných tapiserií z 16. a 17. století, cenného nábytku různých epoch, vzácného porcelánu z Číny a Japonska či zoologické a etnografické sbírky. Zámek je rodištěm přírodovědce, básníka a filosofa J. E. Purkyně, jehož otec koncem 18. století zastával pozici správce sýpek libochovického panství. Slavnému badateli je zde věnována samostatná expozice. Za návštěvu rozhodně stojí překrásná zámecká zahrada, jíž dal koncem 17. století podobu „zahradním uměním obeznámený krasozahradník“ výstižného jména, Jan Tulipán. Později byl připojen i přírodně krajinářský park.

V roce 2019 bylo ve starých zámeckých sklepích zjištěno zimování cca 10 jedinců vrápenců malých. Ti využívají podle momentálních klimatických podmínek různé sklepní místnosti včetně původní ledárny zámku. Zámek situovaný u řeky Ohře a obklopený rozsáhlým parkem se zahradnickou i přírodní částí představuje pro létající savce atraktivní lokalitu uprostřed intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny. Nejen vrápenci, ale i další netopýři najdou v parku dostatek hmyzí potravy, dutiny starých stromů mohou sloužit některým druhům jako úkryty. Toky větších řek jsou významnými migračními koridory letounů, zámecký areál tak plní významnou funkci i v období jarních a podzimních přeletů.

V sobotu 29. srpna 2020 se na zámku koná Mezinárodní noc pro netopýry, kde se lidé budou moci s těmito tajemnými tvory setkat zblízka. Děti i dospělí najdou řadu zajímavostí také v pracovních listech Netopýři na hradech a zámcích a Netopýři v parcích, které budou v pokladně zámku k dispozici od července 2020.

Za příkladný přístup ke vzácným nájemníkům obdržela správa zámku v roce 2020 památeční plaketu Náš soused je netopýr.

Něco navíc:

Libochovice a jejich okolí jsou součástí přírodního parku Dolní Poohří. Řeka Ohře zde vytváří volné přírodní meandry, významným prvkem jsou zanesená mrtvá ramena řeky, která bývají pod vodou jen periodicky, po záplavách nebo při vyšším stavu podzemní vody. Zachovalé zbytky lužních lesů jsou domovem mnoha druhů vzácných rostlin a živočichů. Obdivovat tu lze například divoké dříny a lýkovce či rozsáhlé porosty chráněných bledulí, ladoněk, jaterníků či medvědího česneku. Společnost jim dělá především bezpočet druhů hmyzu, měkkýšů a obojživelníků. Velmi dobré podmínky pro hnízdění a dostatek potravy v lužních lesích nalézá i velké množství ptáků. Přírodní park Dolní Poohří tak hostí například významnou hnízdní populaci morčáků velkých. Tento typ biotopu se v současnosti řadí k nejohroženějším u nás.

Praktické informace:

Zámek stojí ve stejnojmenném městečku, cca 20 km jižně od Litoměřic. Parkování pro automobily se nachází cca 300 metrů od zámku, před vstupem do nádvoří jsou k dispozici stojany na kola. Areál zámku je zdarma přístupný od března do prosince. Interiéry zámku jsou pro návštěvníky otevřeny od dubna do října, jednotlivé otevírací dny a časy se mohou lišit. Více informací lze zjistit na www.zamek-libochovice.cz, e-mailu libochovice@npu.cz či telefonech 416 591 443 nebo 724 663 761 (zahrady).

Autoři fotografií: Michal Porteš, Eva Cepáková, Antonín Reiter, archiv správy zámku Libochovice a Wikimedia Commons.

Zámek Libochovice – rodiště slavného badatele a zimní sídlo vrápenců