Nejrozsáhlejší krasový systém v krystalických vápencích v ČR se nachází na Jesenicku. Návštěvníci obdivují bohatou krápníkovou výzdobu s poetickými názvy a tajuplní okřídlení tvorové zde každoročně tráví svůj zimní spánek. Rozsáhlý podzemní systém je součástí EVL Rychlebské hory – Sokolský hřbet a představuje významné zimoviště vrápence malého a dalších až čtrnácti druhů netopýrů.
Jeskynní systém v severním podhůří Hrubého Jeseníku býval odedávna příležitostným útočištěm poutníků a již v 19. století byl jako jeden z prvních v České republice zpřístupněn veřejnosti. Dnes je toto podzemí, pyšnící se unikátními historickými malbami a nápisy na stěnách, vyhledávaným cílem návštěvníků. A to nejen dvounohých, ale i okřídlených. Jedná se o významné zimoviště vrápenců a netopýrů.
Strážní hrad založený ve 13. století rodem Ronovců na ostrohu nad Třemošnicí býval slavným sídlem. Dnes romantická zřícenina s rozhlednou láká poutníky nádhernými výhledy do kraje. Ale ani v zimě není úplně opuštěná, obývají ji tajuplní noční tvorové. Ve zdejších sklepích každoročně tráví svůj zimní spánek vrápenci malí a několik druhů netopýrů.
Podzemí v malebné krajině v okolí hradu Bouzova láká návštěvníky svou překrásnou krápníkovou výzdobou. Komplex dómů, chodeb, propastí a puklin v několika výškových úrovních je unikátní i z pohledu živočišné říše. Jedná se o jedno z největších zimovišť netopýrů u nás. Dosud zde bylo zaznamenáno celkem 14 druhů. Nejpočetnějšími zimními spáči jsou pozoruhodní vrápenci malí, kterých se tu každoročně sejde přes 5000 jedinců.
Starobylé sídlo proslulých Trčků z Lípy či pánů z Říčan dnes láká návštěvníky putující za romantikou a výhledy. Malebná zřícenina gotického hradu vprostřed lesů Českomoravské vrchoviny se od roku 2014 pyšní zrekonstruovanou věží s vyhlídkou do širého okolí. Za dobrého počasí lze dohlédnout až na mytický vrch Blaník. Zdejší sklepení si oblíbili netopýři – několik druhů se sem každoročně slétá v době podzimního „rojení“ a občas tu i zimují.
Jeden z nejrozsáhlejších podzemních obranných systémů v Evropě, vybudovaný Josefem II. u Jaroměře, se nakonec přímým bojům vyhnul. Unikátní pevnostní město dnes přitahuje nejen mnoho návštěvníků, ale rovněž vzácné okřídlené savce. V rozsáhlých podzemních chodbách tu každoročně zimuje více než tisíc jedinců – zejména vrápenců malých, ale i dalších druhů letounů. Josefovské podzemí je evropsky chráněnou lokalitou v rámci soustavy NATURA 2000.
Sídlo vybudované na ostrožně nad řekou Jizerou vystřídalo v průběhu staletí mnoho podob – původní gotický hrad se stal renesančním zámkem, později rozšířeným o barokní dostavby, aby se nakonec proměnil v romantickou zříceninu. Vzhled sídla v dobách jeho největší slávy dokumentuje unikátní projekt virtuální 3D rekonstrukce. Zdejší rozvaliny lákají kromě lidských návštěvníků také netopýry. Ti se zde vyskytují zejména v době podzimního rojení, část jich v podzemních prostorách tráví i svůj zimní spánek. Celkem zde bylo zjištěno 9 druhů.
V nejslavnějším cínovém dole na české straně Krušných hor se kutalo takřka bez přerušení po celých 400 let. Unikátně zachovalé štoly na Hřebečné jsou dnes významnou součástí česko-saské Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge, jež byla v roce 2019 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zdejší podzemí navíc každoročně hostí vzácné savce z řádu letounů. Podzim a zimu tu tráví stovky netopýrů více než deseti druhů.
Unikátní důlní dílo, zpřístupněné pro veřejnost od července 2020, přivádí návštěvníky do Krajiny břidlice v Nízkém Jeseníku. Největší lákadlo tu představuje tzv. Oderská vrása, na zvídavé čeká v okolí rovněž naučná stezka či venkovní geologická expozice. V chladném období roku je však podzemí vyhrazeno pouze návštěvníkům okřídleným – štoly jsou významným zimovištěm letounů. Dosud zde bylo zaznamenáno sedm druhů netopýrů a jeden druh vrápence.
Největší důl historického těžebního revíru Zlatý Kopec, kde se vzácné kovy dobývaly od 16. století, je dnes součástí památky „Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří“, zapsané v roce 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO. Havíři tu už nekutají, úplně opuštěné však zdejší podzemí není. Johannes patří mezi významná místa podzimního rojení a zimování netopýrů. Zaznamenáno zde dosud bylo devět druhů těchto pozoruhodných živočichů.