Vodní nádrže obklopené vzrostlými dřevinami představují významný netopýří biotop. Nejinak je tomu v okolí třeboňského rybníka Svět. Monumentální dílo, původně zvané Nevděk kvůli mnoha komplikacím při jeho stavbě, vybudoval za vlády Rožmberků Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Sochu proslulého stavitele si můžete prohlédnout a z informační cedule se více dozvědět na začátku trasy vycházky.
Hráz Světa založená v letech 1571-73 je dnes lemována prastarými duby, které nabízejí netopýrům množství úkrytů v dutinách či štěrbinách pod kůrou. Vodní hladina jim slouží nejen jako napajedlo, ale představuje pro ně spolu s keřovým patrem a korunami stromů od jara do podzimu také bohatě prostřený stůl. Přímo na hrázi a v jejím bezprostředním okolí bylo zaznamenáno minimálně 5 druhů – netopýr rezavý, n. nejmenší, n. hvízdavý, n. vodní a n. parkový. Vyloučeno však není ani setkání s netopýrem večerním či n. dlouhouchým, kteří patří k typickým druhům obývajícím lidská sídla.
Navržená trasa vycházky
Dorazte s dostatečným předstihem před západem slunce k přístavišti parníku (1). Proti volné obloze tady lze pěkně pozorovat netopýry rezavé, pro něž je typické, že vyletují z úkrytů ještě zasvětla (větší silueta s dlouhými úzkými křídly, lov ve volném prostoru, frekvence 18-26 kHz). Tento druh uslyšíte cestou po hrázi pravděpodobně vícekrát. Loví často i dost vysoko nad zemí, ale echolokační signály má dobře slyšitelné na velké vzdálenosti.
Pomalou chůzí se vydejte po hrázi jižním směrem (směr ke Schwarzenberské hrobce) a detektor mějte stále zapnutý. Netopýři přeletují napříč přes hráz, ale loví rovněž nad vodou, podél břehu i ve vegetaci u cesty. Doporučujeme se vždy po pár desítkách kroků zastavit, naslouchat a rozhlížet se kolem. Místa pro sledování nelze předem přesně určit – závisí na ročním období a aktuální potravní nabídce.
Po celou dobu vycházky se můžete setkat s n. nejmenším (drobný netopýr s třepotavým letem, frekvence 52-57 kHz) a n. hvízdavým (velmi podobný n. nejmenšímu, liší se frekvencí signálů 43-49 kHz) lovícími kolem vegetace. Na místech s volným výhledem nad vodu (např. 2, 3) lze dobře pozorovat ve smyčkách sem a tam přeletující a těsně nad hladinou lovící n. vodní (vyletují až za úplné tmy, frekvence 38–47 kHz).
Svou pozornost zaměřte i na dění kolem rozsvícených lamp. Zde se může kromě n. hvízdavého vyskytovat také n. večerní (velikost těla podobná jako u n. rezavého, avšak silueta s kratšími širšími křídly, frekvence 24-27 kHz). Kolem korun stromů nebo nad vodou létá n. parkový (malý netopýr, rychlý let v kruzích, frekvence 38 – 42 kHz). Zastihnout tu můžete i další druhy lovící v korunách stromů, jako jsou n. ušatý nebo n. dlouhouchý (středně velké druhy, signály vysílají na podobné frekvenci 25-35 kHz, pomocí detektoru je nelze od sebe odlišit).
Doporučujeme dojít po hrázi až do míst nad rybími sádkami (4), kde bývá obvykle velký „letový provoz“ – netopýři tu za teplých večerů létají doslova kolem hlavy. Při troše štěstí lze zahlédnout netopýry přímo vyletující z některého stromového úkrytu a/nebo uslyšet sociální hlasy letní kolonie či samců vábících za teplých podzimních večerů samičky k páření. V minulosti byla zjištěna kolonie n. hvízdavého v jednom z dubových torz blízko vody (5).
Tip na další zajímavá pozorování: Při čekání na soumrak se můžete setkat i s dalšími zvířecími obyvateli Třeboňska. Staleté duby na hrázi jsou domovem tesaříka obrovského. Kolem kmenů s čerstvými hromádkami pilin na úpatí lze za letních večerů spatřit dospělce tohoto vzácného brouka. Nezapomeňte si přibalit dalekohled a pokochejte se pestrou ptačí společností na vodní hladině. Kromě kachen březňaček se tu setkáte např. s polákem chocholačkou nebo p. velkým, zahlédnout lze i zářivé zrzohlávky rudozobé, potápky roháče a na ostrůvku odpočívající volavky popelavé i bílé. Ve vzduchu se překřikují racci chechtaví, dále od břehu zpozorujete elegantní rybáky obecné. Za vidění stojí i hejna nedočkavě u hladiny šmejdících kaprů, očekávajících rohlíkové sousto od turistů.
Vycházka na hráz rybníka Svět ke stažení v pdf.