Šumava odpradávna patřívala ke slavným nalezištím zlata. Drahocenný kov rýžovali již staří Keltové a největšího rozmachu tu zlatokopectví dosáhlo ve 14. století za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. Jednou z nejvýznamnějších zlatonosných oblastí bylo okolí Kašperských Hor, kde se nacházelo několik stovek aktivních důlních děl. Od 16. století těžba postupně utichala, zcela ustala koncem 18. století. Do slavné historie zdejšího kraje dnes můžeme nahlédnout při putování po naučné stezce „Cestou zlatokopů“ z Kašperských Hor do Amálina údolí, jímž protéká potok s příznačným názvem Zlatý.
V roce 1994 bylo celé údolí s přilehlými prameništi ve svazích vrchu Ždánova vyhlášeno přírodní rezervací. I tady se nachází řada pozůstatků po dolování a jedna ze štol, 410 m dlouhá a více než 200 let stará Kristýna, našla v moderní době poněkud překvapivé využití. V polovině 20. století se při hledání vhodného místa pro založení seismické badatelské stanice na jihozápadě Čech pozornost československých vědců zaměřila právě na Amálino údolí. Nově vybudovaná observatoř, jejíž speciální přístroje byly umístěny do štoly Kristýna, se již v roce 1962 zařadila do celosvětové sítě měřících stanic. Díky vynikající práci našich vědců a dokonalému prostředí, kde záznamy neovlivňují takřka žádné ruchy z okolí, dosáhlo pracoviště na odlehlé šumavské samotě mezinárodního věhlasu. Dnes patří tato seismická stanice Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR ke světové špičce.
Funguje zde návštěvnické středisko s muzejní expozicí, které v roce 2023 prošlo rekonstrukcí. Zájemci z řad široké veřejnosti si tak mohou s průvodcem prohlédnout přístroje zaznamenávající zemětřesení i útroby štoly opravdu zblízka. Vstup do podzemí je ovšem umožněn jen v teplém období roku. V zimě totiž „zlatá místa“ využívají jiní vzácní hosté. Lidmi dávno opuštěné důlní prostory se staly útočištěm vrápenců a netopýrů. Každoročně na podzim se sem slétají z širokého okolí, aby zde zavěšeni v podobě zvláštních „hruštiček“ či zalezlí v puklinách podzemních chodeb strávili svůj zimní spánek.
Amálino údolí patří k nejvýznamnějším zimovištím letounů v oblasti Šumavy a jeho výzkum má dlouhou tradici. Sledování netopýrů zde začalo již v 50. letech 20. století, pravidelný monitoring probíhá od roku 1960. Kontrolováno je více než 20 štol, z nichž většina je spíše malých rozměrů, pro netopýry jsou nejatraktivnější velké štoly Kristýna a Bedřich. Dosud bylo v Amálině údolí při zimování zjištěno 14 druhů letounů. K nejpočetnějším návštěvníkům patří vrápenec malý a netopýr velký, lokalitu pravidelně využívají rovněž netopýři vodní, řasnatí, ušatí a černí. Příležitostně sem zavítají i vzácnější druhy, jako jsou n. severní, n. vousatý, n. Brandtův či n. velkouchý. Dle zjištění chiropterologů zde počty jedinců (především vrápenců malých) rok od roku rostou, při sčítání v roce 2024 bylo v celém Amálině údolí zaznamenáno více než 400 zimních spáčů. Stará důlní díla sloužící jako zimoviště je potřeba v chladném období roku chránit před vstupem nepovolaných osob tak, aby hibernující zvířata nebyla rušena.
V návštěvnickém středisku seismické stanice se s netopýřími obyvateli místního podzemí blíže seznámíte s pomocí informační tabule u vchodu do štoly Kristýna i při výkladu průvodců. Pro školní třídy, rodiny s dětmi i další zájemce jsou zde k dispozici hravé pracovní listy Netopýři v podzemí.
Něco navíc
S tajuplnými okřídlenými savci se setkáte i při návštěvě historického města. V Kašperských Horách vede z náměstí ke kostelu Sv. Mikuláše naučná Netopýří stezka, na jejímž začátku lze od května do září zavítat do radničního podzemí s informačními panely o životě letounů. Na výlet se můžete vypravit také na nedaleký zámek Žihobce s letními koloniemi vrápenců malých a netopýrů velkých nebo tajuplný hrad Rabí, jehož sklepení rovněž slouží jako zimoviště. Netopýřím zážitkům vstříc se ovšem můžete vydat také k našim německým sousedům. Cca 40 km od Kašperských Hor se nachází návštěvnické středisko národního parku Bavorský les, Evropské centrum netopýrů. Zdejší moderní interaktivní výstava seznamuje se životem letounů s pomocí všech smyslů a návštěvu si tady užijí jak dospělí, tak děti, kterým je velká část expozice věnována.
Praktické informace
Seismická stanice Kašperské Hory Geofyzikálního ústavu AV ČR s muzeem seismometrie se nachází v Amálině údolí, cca 2 km jihovýchodně od Kašperských Hor (na trase silnice vedoucí do obce Červená). Automobil lze odstavit např. na okraji města na parkovišti „Na Prádle“. Prohlídky muzea a štoly Kristýna probíhají zejména přes léto, aktuální termíny jsou uvedeny v kalendáři akcí na níže uvedeném webu. Vstup do podzemí je vázán na předchozí objednání. V období od 1. listopadu do 31. března je vstup do štoly z důvodu ochrany zimoviště netopýrů pro veřejnost zakázán. Více informací a aktuální kontakty pro domluvu prohlídky najdete na www.ig.cas.cz/pro-verejnost/kasperske-hory/.
Autoři fotografií: Luděk Bufka, Jaroslav Červený, archiv Geofyzikálního ústavu AV ČR a Wikimedia Commons