Již ve 14. století tu stávala vodní tvrz a šlechtické sídlo provází pestrá historie s mnoha urozenými majiteli. Dnešní podobu má „na svědomí“ šlechtický rod Silva-Tarouca, pocházející z Portugalska. V roce 1768 panství zakoupil císařský tajný rada, hrabě Emanuel el Tellez da Silva-Tarouca. Založil tak moravskou linii rodu, jež potom Čechy pod Kosířem vlastnila až do 2. světové války. Mnozí členové rodiny prosluli jakožto zahradní tvůrci a znalci dendrologie, a tak i zde došlo na realizaci významného krajinářského díla. Zámecký park byl budován v několika etapách a vznikal více než sto let. Na poslední fázi úprav, nesoucí se v duchu tehdy moderního „sbírkaření“ (tj. dovozu cizokrajných dřevin především z Asie a Ameriky), měl velký vliv kromě majitele panství Františka Josefa II. Silva-Tarouca, který sám sobě přezdíval „filosof s rýčem“, i jeho mladší bratr, známý zakladatel Průhonického parku, Arnošt Emanuel.
Čechy pod Kosířem jsou významně spjaty s malířem Josefem Mánesem, který patřil k blízkým přátelům rodiny a mezi lety 1846–1870 býval na zámku častým hostem. Výše zmíněný František Josef na něj ze svého dětství vzpomínal jako na „milovníka přírody, který její krásu zbožňoval stejně vřele jako svůj národ a svoji vlast“. Kromě vlastní tvorby tu Mánes učil malovat právě Františka (i další rodinné příslušníky) a v jednom z nově vybudovaných rybníků se prý naučil plavat. Do této doby se datuje i vznik řady drobných staveb v zámeckém parku, jako byla rozhledna Červená věž, Mánesův pavilon, kde malíř vskutku tvořil, nebo oranžerie, do jejíhož průčelí navrhl trojlist s rodovými erby. Umělcův život nakonec vyhasl za smutných okolností, proslulost jeho díla však časem rostla. Počátkem 20. století po jeho obrazech panovala taková poptávka, že Silva-Taroucové jejich prodejem dokázali odvrátit hrozící bankrot a ztrátu rodového sídla.
Sedmdesát let po Mánesově smrti však nakonec sláva Čech pod Kosířem vyhasla. Po roce 1945 byl veškerý majetek rodu Silva-Tarouca zabaven a v rukou socialistického státu nastala desetiletí tragického chátrání. Cenný inventář byl rozkraden a ztracen, zámek se rozpadal a park pustnul. V letech 1953 až 2005 tu sídlil dětský domov. Teprve v roce 2008 se opět začalo blýskat na lepší časy. Majitelem se stal Olomoucký kraj a správa zámeckého areálu byla svěřena Vlastivědnému muzeu v Olomouci. Památka je zpřístupněna od roku 2016 a návštěvníci tu mohou obdivovat největší sbírku Mánesových děl v ČR, kochat se obnovenými zámeckými exteriéry i interiéry a užít si procházku unikátním anglickým parkem. K vidění je rovněž výstava historických bicyklů či expozice věnovaná filmové práci rodiny Svěráků.
Zámek dnes namísto hrabat a umělců obývají letouni. Sluncem vyhřáté půdy hostí letní kolonii vrápence malého a lokalita má statut tzv. evropsky významné lokality (EVL). Každoročně tu od května do srpna svá mláďata odchovává více než sto samic, které tu jako „hruštičky“ volně visí na trámech. Na půdách byly ale zjištěny i pobytové známky dalších druhů, které se ukrývají ve štěrbinách mezi podbitím. Bydlí tady netopýr večerní a ušatý. Na lov se tajuplní obyvatelé půd vypravují do zámeckého parku. Ten poskytuje útočiště i řadě dalších druhů, neboť staré stromy nabízejí vhodné úkryty v dutinách či prasklinách pod kůrou a pestré prostředí s vodními plochami nepřebernou nabídku potravy. Čechy pod Kosířem nejsou bez života ani v zimě. Nachází se tu důležité zimoviště vrápenců, které využívá i několik dalších druhů netopýrů (např. n. černý, vodní nebo večerní). Dříve zimním spáčům sloužila stará ledovna, dnes je najdeme ve větších počtech především ve sklepích pod objektem bývalé lesní správy Silva-Tarouců v Mánesově ulici.
O životě místních létajících savců se můžete dozvědět více z výkladu průvodců nebo s pomocí hravých pracovních listů „Netopýři na hradech a zámcích“ a „Netopýři v parcích“, které jsou k dispozici v pokladně zámku. V přípravě je také speciální informační cedule.
Něco navíc
Zámek Čechy pod Kosířem (spolu se zámkem v Rudě nad Moravou) byl vybrán jako zájmová lokalita na území ČR v rámci mezinárodního projektu LIFE+ PODKOWIEC TOWERS, jehož realizace probíhá od podzimu 2021 do září 2026. Na našem území se aktivity soustředí na ochranu dvou významných letních kolonií vrápence malého a netopýra velkého. Na obou zmíněných zámcích dojde v místech intenzivně využívaných netopýry k instalaci prvků, které zajistí ochranu stavebních konstrukcí před působením netopýřího trusu a moči a zároveň usnadní každoroční úklid po odletu kolonie. Tím bude dosaženo souladu mezi památkovou ochranou a ochranou netopýrů. Více informací o projektu najdete na webu: https://lifepodkowiectowers.pl/cs/
S netopýry se blíže seznámíte také na nedalekém zámku Plumlov a vydáte-li se na výlet do Olomouce, nezapomeňte si zahrát dobrodružný netopýří quest.
Praktické informace
Zámecký areál se nachází ve stejnojmenné obci, cca 20 km západně od Olomouce. Přímo u zámku je k dispozici parkoviště, prochází tu dvě značené turistické trasy a cyklostezka č. 5028. Zámek je pro návštěvníky otevřen od dubna do října, dny a časy prohlídek se v jednotlivých měsících liší. Park je přístupný celoročně (v letním období do 20:00 a v zimním do 18:00 hodin). Více informací zjistíte na www.zamekcechy.cz, e-mailu rezervacecpk@vmo.cz nebo telefonu +420 773 784 110.
Autoři fotografií: Jiří Šafář, David Fischer, správa zámku Čechy pod Kosířem a Wikimedia Commons