V roce 1608 začali na místě původního loveckého zámečku budovat bratři Přemek II. a Vilém Bedřich ze Žerotína renesanční zámek v italském stylu, coby sídlo nového panství Vízmberk. Starobylý moravský rod Žerotínů tu sídlil více než 150 let. Bouřlivé náboženské spory přelomu 16. a 17. století zasáhly i zdejší končiny. Přemek II. byl luterán a rodinnými svazky spjat s vůdcem odbojných stavů, hrabětem Šlikem, který patřil po porážce na Bílé hoře k popraveným českým pánům. Přemkův syn, Přemysl III., rodový majetek zachránil jen díky přestupu na katolickou víru a koncem 17. století byla přistavěna další, barokní část zámku.
V roce 1770 se však další z Žerotínů natolik zadlužil, že byl nucen panství včetně loučenského zámku prodat velehradskému klášteru. Uměnímilovný opat si místo oblíbil a dal postavit a slavným malířem Ignácem Raabem vyzdobit kapli zasvěcenou sv. Cyrilu a Metodějovi. Brzy na to byl ale v rámci císařských reforem Josefa II. klášter zrušen a majetek připadl náboženskému fondu. V roce 1833 vízmberské panství zakoupil nejvyšší český a první rakouský kancléř, Antonín Bedřich hrabě Mitrovský z Nemyšle. Tento schopný politik a vzdělanec se zasloužil především o rozsáhlou úpravu zanedbané zámecké zahrady, kterou uvedl do podoby anglického parku.
A zde se poprvé objevuje příslušník další rodiny, která je s Loučnou významně spjata. Projekt totiž realizoval železniční podnikatel Franz Klein, cestovatel a náruživý sběratel, jenž zde zužitkoval zkušenosti ze svého učení v Lednici na Moravě. V roce 1844 pak Kleinové (Franz a jeho bratři) zámek i s přináležejícími železárnami od dědiců hraběte zakoupili. Žili zde až do roku 1945, kdy uprchli do Horního Rakouska, a majetek připadl státu. Na zámku totiž hostili nejen slavné podnikatele a průmyslníky, ale i některé vysoce postavené nacisty (pobýval tu např. Konrad Henlein). Většina mobiliáře byla přesunuta do Velkých Losin a zámek sloužil jako dětská ubytovna, škola i nápravné zařízení a postupně chátral. Po roce 1989 se potomci Kleinů ve spolupráci s obcí Loučná nad Desnou pokusili o renovaci, projekt ale nakonec pro nedostatek financí ztroskotal. Do nového tisíciletí tak památka vstupovala v nedobrém stavu.
Od roku 2009 je zámecký areál v soukromých rukou a postupně opět “rozkvétá“. Rodina Látalova se svými spolupracovníky, coby regionální patrioti, započali v roce 2013 rekonstrukci zámku, při které byly prozatím provedeny generální záchovné a revitalizační práce v hodnotě cca 90 milionů Kč. Součástí komplexní rekonstrukce, jejímž výsledkem bude zpřístupnění zámku Chateau Wisenberg široké veřejnosti, je i citlivý přístup nejen k historii tohoto místa, ale i ohleduplnost k environmentálním aspektům vlastního zámku a poskytnutí jeho prostor dlouhodobým uživatelům z živočišné říše, kteří obývají prostory neurčené lidem – sklepy a půdy.
Vraťme se ještě do zámeckého parku, který je veřejnosti celoročně přístupný. Ač je tento v historické vlastivědné literatuře 19. a počátku 20. století označován za jeden z nejkrásnějších na severní Moravě, nezachovaly se informace o jeho tehdejší podobě. Park po druhé světové válce dlouho pustnul a teprve v letech 2008 – 2010 prošel rozsáhlou revitalizací. Návštěvníci si tu užijí romantickou procházku mezi prastarými dřevinami. K zdejším vzácnostem patří např. javor žumenolistý, liliovník tulipánokvětý a speciální kultivary lip. Najdeme tu i skutečný skvost v podobě 600 let staré lípy s obvodem kmene větším než 7 metrů. Atmosféru starých časů navozují kromě stromových velikánů dva rybníčky s replikou sochy Neptuna a znovuobnovenou grottou s umělým vodopádem či litinové sochy pocházející z druhé poloviny 19. století.
Loučnou si oblíbili netopýři. Na sluncem vyhřátých zámeckých půdách sídlí letní kolonie vrápence malého. Kolem osmdesáti samic tu každoročně rodí a odchovává svá mláďata. Zámek je pro vrápence a netopýry domovem i v chladném období roku, neboť podzemí slouží jako zimoviště. Zjištěno zde dosud bylo 8 druhů: vrápenec malý, netopýr černý, n. velký, n. dlouhouchý, n. ušatý, n. vodní, n. brvitý a n. severní. Vrápenci zde každoročně zimují v počtu 100-200 jedinců.
Při opravách zámku byly, díky fandovství a vstřícnosti rodiny Látalovy a jejich spolupracovníků, zachovány vletové otvory do půdních prostor a majitelé i nadále podávají vzácným létajícím savcům pomocnou ruku. V roce 2023 byl za podpory Olomouckého kraje a ČESON vybudován nadzemní víceúčelový stojan v podobě odvětrávacího komínku, sloužící k bezpečnému výletu vrápenců a netopýrů z podzemního zimoviště v bývalé ledovně. Úpravy v podzemí financoval majitel zámku, firma GEORGIUS DENATOR s.r.o., která z vlastních prostředků realizuje rekonstrukci celého objektu.
Významný netopýří biotop představuje také anglický park se starými listnatými stromy a vodními plochami. Skýtá nejen bohatou nabídku potravy pro „zámecké“ vrápence, ale i řadu úkrytů a lovišť pro další druhy netopýrů. V roce 2023 zde byl s pomocí moderních automatických ultrazvukových detektorů potvrzen výskyt minimálně 8 druhů: vedle již známých n. vodních a n. severních byli nově prokázáni n. večerní, n. rezavý, n. hvízdavý, n. nejmenší, ale také n. stromový nebo n. pestrý a n. parkový nebo n. jižní. Některé druhy netopýrů lze totiž pomocí detektoru odlišit jen velmi obtížně.
S netopýřími obyvateli Loučné se mohou návštěvníci blíže seznámit díky informační tabuli, která je instalována v zámeckém parku přímo na zmíněném výletovém komínku z bývalé ledovny.
Něco navíc
Nedaleko Loučné se nachází z hlediska létajících živočichů, a to nejen netopýrů, skutečně pozoruhodné místo – Červenohorské sedlo. Západovýchodně orientovaný hřeben Jeseníků představuje pro migrující zvířata významnou bariéru. Zdálky viditelná sníženina jim ovšem umožňuje hory překonat s mnohem menším úsilím. Každoročně tímto „migračním kanálem“ v době jarního a podzimního tahu proletují desetitisíce ptáků, netopýrů i mnoho druhů hmyzu, jako např. tažní motýli. Od roku 2010 tu přírodovědci intenzivně bádají a s pomocí odchytů do sítí zjišťují stále další a další překvapivé informace o tomto fenoménu. Více se lze dočíst v podrobném článku v časopise Ochrana přírody.
Praktické info
Zámek se nachází na okraji stejnojmenné obce, cca 17 km severně od Šumperka. Do Loučné jede vlak, kolem zámku prochází značená turistická trasa, v okolí vede několik značených cyklostezek. Zaparkovat je možné na nedalekém veřejném parkovišti u rybníka Kocián. V současné době je objekt zámku veřejnosti nepřístupný, probíhá zde rekonstrukce. Celoročně je ale možné navštívit anglický park (otevírací doba se v průběhu roku liší). Aktuální informace lze získat v Informačním centru obce Loučná nad Desnou, web: icloucna.cz, tel. +420 604 499 604, email: info@icloucna.cz.
Autoři fotografií: Jiří Šafář, Daniel Horáček, Jaroslav Červený, archiv infocentra Loučná nad Desnou (Michal Cikryt, Jakub Vyskočil) a Wikimedia Commons