Počátky města, v našem povědomí nerozlučně spjatého s druhdy mocnými rody Rožmberků a Schwarzenbergů i se jmény průkopníků rybníkářství v českých zemích, sahají až do poloviny 12. století. Původní osada se postupně rozrůstala, až o sto let později získala statut města a záhy i tzv. právo měst královských s výsadami, jako byl dovoz soli či vaření piva. Ke konci 14. století bylo vybudováno opevnění s hradbami a vodním příkopem, díky kterému Třeboň později odolala mnoha útokům, včetně těch za husitských válek.
Za dob Rožmberků působili na třeboňském panství proslulí rybníkáři. Na počátku 16. století s tvorbou třeboňské rybniční krajiny započal Štěpánek Netolický, který je také stavitelem Zlaté stoky. Kanál o celkové délce bezmála 50 km vybudovaný v letech 1508-18, který propojuje rozsáhlou rybniční soustavu a protéká i samotnou Třeboní, představuje unikátní doklad mistrovství našich předků. Na Štěpánkovu práci navázali Mikuláš Ruthard z Malešova a Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Posledně jmenovaný se zapsal do historie nejen jako stavitel řady dalších pozoruhodností, za všechny jmenujme rybníky Rožmberk a Svět (původně zvaný Nevděk) či Novou řeku. Proslul i jako schopný a tvrdý úředník, který významně rozmnožil bohatství svého zaměstnavatele, Viléma z Rožmberka.
Poslední z třeboňských Rožmberků, Vilémův mladší bratr Petr Vok, platil za velkého dobrodince a vzdělance, který se ale oženil na tehdejší dobu ve velmi pokročilém věku čtyřiceti let. Zemřel roku 1611 bez dědiců a panství pak několikrát změnilo majitele. Nakonec jej roku 1660 získali od císaře Schwarzenbergové, kteří ho spravovali až do první pozemkové reformy v roce 1919. Dnes je Třeboň lázeňským městem a významnou památkovou rezervací, hojně turisticky navštěvovanou především v letním období.
Pozoruhodnou krajinu, kde vodní elementy tvoří takřka 15 % území, obývají v hojné míře i tajuplní savci z řádu letounů. V CHKO Třeboňsko se vyskytuje minimálně 17 druhů netopýrů a osídlují celou škálu stanovišť. Druhová skladba je ovlivněna nejen unikátním mozaikovitým charakterem krajiny, poskytující množství potravy a úkrytů, ale také téměř úplnou absencí zimovišť v podobě jeskyní či štol. Najdeme tu jak druhy synantropní, tzn. využívající lidská sídla, tak stromové či přímo lesní. Samotnou Třeboň obývá minimálně 7 druhů – stromové dutiny i úkryty v panelových domech využívá netopýr rezavý, kolem vody hojně loví n. vodní, k početným obyvatelům města a jeho blízkého okolí patří rovněž netopýr parkový, vousatý, Brandtův, nejmenší a večerní.
Na Třeboňsku probíhá chiropterologický výzkum již bezmála 70 let a dokladuje proměny místní netopýří fauny. Díky tomu víme, že ve Stráži nad Nežárkou a v Třeboni se dříve vyskytovaly dvě letní kolonie netopýra velkého. Tento druh se posléze (zřejmě v důsledku nešetrně prováděných stavebních úprav daných objektů) stal na bezmála 50 let na Třeboňsku nezvěstným. Teprve v roce 2016 byla objevena početná kolonie netopýra velkého v kostele Sv. Mikuláše v Suchdole nad Lužnicí. Zda zde zakladatelkami byly samice z „historických“ kolonií nevíme jistě, ale je to velmi pravděpodobné. Díky dlouhodobému monitoringu například rovněž víme, že se na Třeboňsku aktuálně více rozšířil netopýr severní a netopýr nejmenší.
Se světem letounů obyvatele i návštěvníky města seznamuje řada zábavně naučných aktivit: Školy i široká veřejnost se mohou zapojit do programu Netopýří výzkumníci – v třeboňském Ekocentru Vydra je možné si vypůjčit badatelský batůžek s vybavením pro večerní pozorování netopýrů s pomocí ultrazvukových detektorů. Celoročně bez ohledu na počasí je možné si zahrát outdoorovou hru pro celou rodinu quest Letem netopýřím světem v Třeboni. Procházku městem a jejími parky či při putování po hrázi Světa ke Schwarzenberské hrobce si mohou děti zpestřit také hravými pracovními listy Netopýři v parcích a Netopýři ve městě. Na přelomu léta a podzimu se v Třeboni čas od času koná akce určená široké veřejnosti v rámci Mezinárodní noci pro netopýry.
Něco navíc
Odpočinek od zalidněné Třeboně nabízí výlet do nedalekých Novohradských hor. Příroda zde byla ušetřena lidských zásahů díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu, v roce 2000 tu byl vyhlášen přírodní park. Obdivovat lze zachovalé lesní a luční ekosystémy s rašeliništi, rybníky a prameništi spolu s roztroušenou historicky zajímavou vesnickou výstavbou.
Cestou do hor stojí za návštěvu rašeliniště Červené blato. Naučná stezka vedoucí částečně po dřevěných chodníčcích seznamuje s historií těžby rašeliny i vzácnými druhy rostlin a živočichů. V této národní přírodní rezervaci se setkáme s až 200 let starými jedinci borovice blatky, břízou pýřitou nebo na jaře překrásně kvetoucími porosty rojovníku bahenního, uvidět můžeme i masožravou rosnatku okrouhlolistou. Bohatostí překvapí především fauna bezobratlých, zaznamenáno tu například bylo více než 600 druhů motýlů.
Praktické informace
Město Třeboň se nachází 22 km východně od Českých Budějovic, doputovat sem lze snadno nejen autem, vlakem či autobusem, ale ze širšího okolí díky husté síti turistických značených cest a cyklostezek také pěšky a na kole. O aktuálním dění ve městě se dozvíte v informačním centru, místní přírodu vám přiblíží v Domě přírody Třeboňska či v Třeboňské záchranné stanici.
Autoři fotografií: Eva Cepáková, Jaroslav Červený, Marie Jirková, Jan Ševčík a Wikimedia Commons