Historie obce příznačně nazývané vstupní branou Krkonoš je dokladována cca od poloviny 14. století. Období prosperity se na horní tok Labe dostavilo o dvě stě let později s příchodem korutanského znalce hornictví a hutnictví, Kryštofa Gendorfa z Gendorfu. Ten ve Vrchlabí vybudoval velké železárny a započal se stavbou renesančního zámku v italském stylu, jenž patřil k prvním stavbám tohoto typu v Čechách. V 16. a 17. století valem přibývalo obyvatel a rozkvět zažívala kromě hornictví a hutnictví i další řemesla. Ve druhé polovině 19. století patřilo Vrchlabí k nejprůmyslovějším oblastem Rakousko-Uherska a proslulo i textilní a papírenskou výrobou nebo varhanářstvím. Tehdy také vznikl z původní zámecké zahrady přírodně krajinářský park, který je dnes volně přístupný všem návštěvníkům tohoto turistického centra našich nejvyšších hor.
Současná podoba zámeckého parku je dílem zahradníka Fuchse, který zde působil od 30. let 19. století. Původní zahradu významně rozšířil až na dnešních 8 ha, nechal zasypat zbytky vodního příkopu kolem zámku a doplnil umělá jezírka a síť cest. Nad hlavami návštěvníků se košatí řada exotických dřevin, ze stromů jmenujme například liliovník tulipánokvětý, metasekvoji čínskou nebo brzy na jaře krásně kvetoucí zmarličník japonský, u nějž se jedná o nejseverněji položený výskyt v celé Evropě. Pozoruhodné exempláře najdeme i v keřovém patře, ať už jde o staré rododendrony, tisy nebo nedávno vysazený klokoč zpeřený, z jehož kulatých semínek se kdysi vyráběly tradiční růžence. Promyšlená kompozice je dodnes oceňována po stránce sadovnické i dendrologické a park je zapsán v seznamu kulturních památek ČR. Pečuje o něj Správa Krkonošského národního parku.
Najdeme tu i mnoho našich tradičních dřevin, jako jsou lípy, duby, buky nebo javory, jejichž větve a kmeny s přirozeně vzniklými dutinami slouží zvířecím obyvatelům. Díky citlivému přístupu místních arboristů se v parku daří ve velké míře zachovávat i senescentní („přestárlé“) stromy. Namísto kácení se často provádí tzv. sesazovací stabilizační řez zajišťující provozní bezpečnost torza stromu, ale zároveň zachovávající dutinové úkryty funkční po řadu dalších let. V areálu parku najdeme i ptačí a netopýří budky. Setkáme se zde hojně se sýkorkami, brhlíky, strakapoudem velkým nebo žlunou zelenou, o svá mláďata v dutinách pravidelně pečují i puštíci obecní. Úkryty ve stromech přes léto osídlují v hojné míře rovněž netopýři. K nejpočetnějším obyvatelům zámeckého parku se řadí netopýři vodní a n. ušatí, jako loviště jej využívají i další druhy – netopýr hvízdavý, n. rezavý nebo n. večerní.
Se zajímavým světem letounů se lze blíže seznámit s pomocí hravého pracovního listu Netopýři v parcích. V tištěné podobě je k dispozici v ekocentru Krtek (Krkonošském centru environmentálního vzdělávání). Koncem léta se u zámku každoročně koná akce určená široké veřejnosti v rámci Mezinárodní noci pro netopýry.
K tématu vrchlabského zámeckého parku si můžete poslechnout také dvě reportáže Českého rozhlasu – první se týká místních vzácných dřevin, druhá přibližuje metody šetrné péče o park s ohledem na netopýry a další živočichy.
Něco navíc
Přímo ve Vrchlabí, u rybníka zvaného Kačák, se nachází přírodní památka Vejsplachy chránící zbytky unikátního, postupně zarůstajícího lučního mokřadu se vzácnými rostlinami, jako jsou vachta trojlistá či prstnatec májový. V Herlíkovicích, na severním okraji Vrchlabí, vede podél zurčícího potoka zvaného Šindelová strouha po žluté turistické značce pěkná procházka Dumlichovým dolem. V údolíčku byl v roce 1889 zbudován pět kilometrů dlouhý gravitační vodovod pro zásobování města pitnou vodou, na trase se tak setkáme s historickými vodárenskými stavbami.
Ještě o něco severněji leží Herlíkovické štoly, pozůstatek po středověké těžbě železa a pokusech o těžbu uranových rud v nedávné minulosti. Podzemí není veřejnosti volně přístupné, jedná se o významné zimoviště netopýrů. Během dlouhodobého sledování, jehož počátky se datují do poloviny 20. století, tu bylo zaznamenáno celkem čtrnáct druhů letounů.
O výzkum i ochranu netopýrů v oblasti Krkonoš a Orlických hor se zásadním způsobem zasloužil dlouholetý pracovník Správy KRNAP, zoolog Jiří Flousek. Organizoval pravidelné sčítání netopýrů na zimovištích a věnoval se také osvětě veřejnosti prostřednictvím Mezinárodní noci pro netopýry.
Praktické informace
Do Vrchlabí lze doputovat kromě automobilu i autobusem nebo vlakem. Zámecký park leží na severním okraji města a je přístupný po celý rok. Zámek je veřejnosti otevřen pouze částečně, neboť zde sídlí městský úřad. Více informací lze získat v Regionálním turistickém informačním centru Krkonoše nebo v Informačním centru KRNAP Vrchlabí (KRNAP).
Autoři fotografií: Miloš Anděra, Jaroslav Červený, Antonín Reiter a Wikimedia Commons