Nejvýznamnějšími památkami v obci nedaleko Berouna jsou areál bývalého benediktínského kláštera a kostel sv. Jana Křtitele, spojený s jeskyní sv. Ivana. Klášter byl vybudován v místech, kde údajně pobýval známý poustevník, svatý Ivan. Legenda praví, že Ivan, řečený také svatý Jan Poustevník či svatý Jan Český, byl prvním poustevníkem v Čechách a žil tu zhruba v 9. století. Výstavba celého klášterního areálu trvala bezmála 70 let, avšak již 54 let po dokončení, roku 1785, byl klášter zrušen císařem Josefem II.
Ještě za doby působení místního opatství se zde rozmohly tzv. Svatojánské poutě a poutníků sem přicházelo veliké množství. V polovině 17. století se proto zdejší významný opat Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka rozhodl pro výstavbu nového kostela, jehož plány dodal italský stavitel Carlo Lurago. Podle svatojánského kostela pak dostala jméno i přilehlá obec. Pozoruhodné je dodnes fungující propojení svatostánku se starým skalním kostelem – jeskyní sv. Ivana, u níž vyvěrá silný pramen léčivé vody. V dobách nedávno minulých byl Svatý Jan pod Skalou také místem utrpení, neboť areál kláštera sloužil v 50. letech jako tábor nucených prací a později jako vězení pro lidi komunistickému režimu nepohodlné. Dnes Svatý Jan protíná tzv. „Svatojakubská cesta“ vedoucí napříč celou Evropou a toto krásné místo se opět stalo oblíbeným cílem turistů, milovníků přírody či historie. Klášter je pro veřejnost uzavřen, kostel s jeskyní jsou v letní sezóně zpřístupněné.
Oba objekty dnes obývají vzácní okřídlení nájemníci – zimu zde pravidelně tráví netopýři a vrápenci. V Ivanově jeskyni, kde se zachovala přirozená travertinová část s krápníkovou výzdobou, každoročně zimuje několik vrápenců malých. Někdy se tu lze v chladném období roku setkat také s netopýrem černým, ušatým nebo dlouhouchým. Areál kláštera slouží též jako zimoviště. V klášterním sklepě a bývalé kotelně přebývá několik druhů letounů, kromě výše uvedených také náš největší druh, netopýr velký. Netopýři velcí zde v minulosti využívali také místní půdu, sídlívali zde i vrápenci malí. Kolonie několika desítek samic s mláďaty tu však byla zaznamenána naposledy v roce 2008.
V blízkém okolí kláštera je od srpna 2017 ukrytá keška zařazená do série S Drákulou v netopýřím světě. Díky ní mohou příznivci geocachingu navštívit místo spojené s výskytem netopýrů a zároveň se dozvědí řadu zajímavostí ze světa létajících savců.
Něco navíc:
Svatý Jan pod Skalou se nachází v CHKO Český kras. Tato oblast patří mezi nejvýznamnější útočiště letounů v Čechách, je tu známo více než 60 zimovišť. Tento region byl také jedním z prvních, kde odborníci v polovině minulého století začínali letouny na zimovištích systematicky sledovat. První sčítání zde proběhlo již v roce 1955 v Srbsku v lomu Kozel (Alkazar). V roce 2017 patřily mezi nejpočetněji zaznamenané druhy v Českém krasu netopýr velký, vrápenec malý a také chladnomilný netopýr černý.
Zdejší mnohotvárná krajina je bohatá také na další druhy živočichů a rostlin. Se Svatým Janem pod Skalou se pojí jedna botanická zajímavost. Místní poustevník a světec dal totiž jméno i vzácné rostlině, kavylu Ivanovu, zvanému též lidově „vousy svatého Ivana“. S touto teplomilnou vysokou trávou se lze setkat právě i v Českém krasu. Další informace o přírodních hodnotách území získají návštěvníci v informačním středisku CHKO Český kras, které bylo otevřeno v roce 2021 ve Svatém Janu pod Skalou v prostorách bývalé fary.
Praktické informace:
Obec Svatý Jan pod Skalou se nachází cca 8 km západně od Berouna. Při cestě z Prahy se sjíždí z dálnice D5 na exitu 10. Doputovat lze z Prahy také autobusem, ze Zličína jezdí směrem do Berouna spoje kyvadlově v průměru čtyřikrát za hodinu. Nejbližší železniční stanice v okolí jsou Beroun, Srbsko a Karlštejn (trasa Praha Smíchov – Beroun). Více informací o památkách ve Svatém Janu a možnostech jejich návštěvy lze najít na www.svatyjan.cz nebo na stránkách Svatojánské společnosti.
Autoři fotografií: Jaroslav Červený, David Fischer, Dita Weinfurtová a Wikimedia Commons.