Javoříčské jeskyně tvoří komplex rozsáhlých prostor a díky své unikátní krápníkové výzdobě patří mezi skutečné skvosty. Podzemní svět v útrobách kopce Špraňku zůstával lidem dlouho utajen. Od nepaměti byly známy jen přilehlá propast Zátvořice a tzv. Svěcená díra. V roce 1936 zde začal působit revírník Vilém Švec, který se pustil do dobrodružného podniku.
Během výkopů ve Svěcené díře odkryli zdejší pionýři speleologie bezmála 30 metrovou propast. Když roku 1937 konečně stanuli na jejím dně, učinili teprve první kroky k objevení rozsáhlého jeskynní systému. O rok později se výzkumníkům otevřel pohled na ohromné prostory Dómu gigantů a další části horního patra a krátce poté se podařilo ze Suťového dómu prokopat chodbu na povrch. Dne 15. května 1939 pak byly tyto překrásné jeskyně otevřeny pro veřejnost. Z dnešního pohledu je až neuvěřitelné, jakých výkonů byla Švecova skupina s velmi omezeným vybavením schopna, a jejich průkopnické cesty do hlubin se slavně zapsaly do historie. V letech 1949 – 1958 probíhala druhá fáze intenzivního průzkumu a objeveny byly další části podzemí – Hlinité jeskyně a Jeskyně míru. V současnosti je známo cca 6 km podzemních prostor, přičemž veřejnosti je zpřístupněno zhruba 800 metrů. Odborníci tento pozoruhodný jeskynní labyrint nadále zkoumají.
Javoříčské jeskyně jsou jedním z největších zimovišť netopýrů a vrápenců v ČR. Dosud zde bylo zjištěno 14 druhů letounů. Tradičními a nejpočetnějšími spáči jsou zde vrápenci malí. U nás se jedná o typický synantropní (člověka doprovázející) druh. Jeho letní kolonie sídlí obvykle na půdách velkých budov a jeskyně využívá pouze při zimování. Pro vrápence jsou typické výrůstky na nose, od ostatních netopýrů se však odlišují i dalšími zvláštnostmi – v době zimování například visí obvykle jednotlivě, zabaleni do svých létacích blan. To kvitují s povděkem chiropterologové, kterým se pak tyto „hruštičky“ sčítají snadněji, nežli druhy spící ve shlucích či schované v puklinách.
První záznamy o zdejších letounech pocházejí z poloviny 19. století od známého přírodovědce a badatele Friedricha Antona Kolenatiho. Počínaje rokem 1990 je tato lokalita odborníky sledována pravidelně. V současnosti tu chladné období roku tráví zhruba 5500 vrápenců malých, což je téměř třicetinásobek (!) počtů zaznamenaných v počátcích sledování. Z dalších druhů, které zde pravidelně zimují, jmenujme alespoň ty nejběžnější: netopýr brvitý, velký, vousatý, vodní, Brandtův a řasnatý. Někteří netopýři se zde vyskytují také v období podzimního rojení (swarmingu). Podrobnější výčet lze nalézt například v tomto článku. Za zmínku stojí i další druh vrápence – vrápenec velký, který zde byl opakovaně pozorován (1963, 2006 a 2007). V roce 2006 se jednalo o první zdokumentovaný nález tohoto, v ČR velmi vzácného, druhu během letního období.
S okřídlenými obyvateli jeskyní je možné se blíže seznámit prostřednictvím naučných panelů u správní budovy, díky výkladu průvodců a také s pomocí hravých pracovních listů Netopýři v podzemí. Každoročně se v Javoříčských jeskyních konají speciální akce vedené odborníky – jarní „Probouzení netopýrů“ a podzimní „Uspávání netopýrů“.
Něco navíc
Širší okolí Javoříčských jeskyní, včetně NPR Špraněk, kopců Paní hora, Boučí a Homole, bylo vyhlášeno Evropsky významnou lokalitou soustavy NATURA 2000 pro čtyři druhy letounů: vrápence malého, netopýra brvitého, netopýra velkouchého a netopýra černého. Územím prochází naučná stezka „Špraněk“, obdivovat lze například mohutný vápencový útvar Zkamenělý zámek s největší skalní bránou na Moravě, okny a jeskyněmi. Zbytky původních bučin hostí chráněné orchideje střevíčník pantoflíček či korálici trojklannou, vzácné motýly (např. pestrobarvce petrklíčového) a řadu dalších druhů. Bučiny na vápencích u nás patří k ohroženým typům společenstev, a to především kvůli nevhodnému lesnímu hospodaření, jehož součástí byla v minulosti přeměna na smrkové monokultury.
Cesta k jeskyním z parkoviště v Javoříčku vede přes nedávno nově upravený pietní areál, který připomíná vypálení obce nacisty v květnu 1945 a zavraždění 38 mužů, z nich někteří se podíleli na objevení a zpřístupnění Javoříčských jeskyní.
Praktické informace
Javoříčské jeskyně se nacházejí cca 15 km jihozápadně od Litovle. Parkovat lze v obci Javoříčko, kde je rovněž autobusová zastávka. Odtud vede k jeskyním cca 900 metrů dlouhá cesta lesem. Doputovat lze i na kole, obcí prochází cyklotrasa č. 6025 a u vchodu do jeskyní jsou k dispozici stojany. Jeskyně jsou přístupné po celý rok, v zimě v omezeném režimu, dny a časy se v průběhu roku liší. Více informací lze získat na webu javoricske.caves.cz, fb.com/javoricskejeskyne, na e-mailu javoricko@caves.cz nebo telefonu +420 585 345 451.
Autoři fotografií: Jiří Šafář, Antonín Reiter, archiv správy Javoříčských jeskyní a Wikimedia Commons.