Orlické hory hrály v historii československého státu strategickou úlohu. Ve 30. letech 20. století, kdy se po zvolení Adolfa Hitlera německým kancléřem již ve vzduchu vznášela předzvěst budoucího válečného konfliktu, vyrostly v rámci ochrany severní hranice na řadě míst objekty těžkého (tzv. sruby) i lehkého opevnění. Mezi Náchodem a Českou Čermnou se nalézají sruby dělostřelecké tvrze Dobrošov, jejíž stavba započala v roce 1937. Tvrz však nebyla dle původních plánů nikdy dokončena, zůstalo jen u tří nadzemních objektů – pěchotních srubů N-S 72 Můstek a N-S 73 Jeřáb a dělostřeleckého srubu N-S 75 Zelený. 

Za okupace Československa, jež následovala po Mnichovské dohodě, pak tyto objekty sloužily k testování německých střel či pro tvorbu propagandistických válečných týdeníků. Například v roce 1940 zde bylo natáčeno fiktivní dobývání Maginotovy linie, neboť tento francouzský pevnostní systém sloužil coby vzor i pro budování československého opevnění.

Pozoruhodnou a nedílnou součástí dobrošovského areálu jsou podzemní prostory. Bylo zde vyrubáno celkem 1750 metrů spojovacích chodeb a 750 metrů podzemních prostor, které vedou v hloubce 20 – 39 metrů pod povrchem terénu. Návštěvníkům je dnes přístupná jen malá část z nich. Celá pevnost je propojena naučnou stezkou se dvěma okruhy a v letní sezóně jsou zpřístupněny i interiéry srubů. Je tak možno si prohlédnout prostory, kde měla vzniknout podzemní kasárna a ošetřovna, či výstavní síň se sbírkou figurek ztvárňujících Československou armádu před 2. světovou válkou. Pevnost je v současnosti ve správě Muzea Náchodska.

Netopýři brvití

Rozsáhlé sály v podzemí tvrze, propojené systémem chodeb, a nedokončené štoly představují významné útočiště pro netopýry a vrápence. Díky početnému zastoupení několika kriticky ohrožených druhů se zdejší zimoviště řadí k nejvýznamnějším lokalitám svého typu v ČR a je nejdůležitějším známým zimovištěm letounů na území Královéhradeckého kraje.

 

Zimující netopýr velký

Areál tvrze byl vyhlášen jako evropsky významná lokalita (EVL) v rámci soustavy Natura 2000 pro netopýra brvitého, vrápence malého a n. velkého. Při sčítání v roce 2022 tvořily tyto tři druhy téměř 99 % všech exemplářů. Pravidelně tu ale bývají zastiženy i druhy další, např. netopýr vodní, n. severní nebo n. ušatý. Celkové počty zimních spáčů se zde aktuálně pohybují kolem 800 – 900 jedinců, přičemž početnost některých druhů (např. teplomilných vrápenců malých a n. brvitých) rok od roku mírně narůstá. První údaje o zimujících netopýrech z Dobrošova pocházejí z 60. let 20. století, pravidelný monitoring této lokality probíhá od roku 1981.

V letech 2019-2021 byla pevnost z důvodu rozsáhlé rekonstrukce uzavřena. Její znovuotevření je plánováno na duben 2022. O letounech a jejich ochraně se bude možné dozvědět díky nové interaktivní expozici využívající virtuální realitu, naučným tabulím, ale také pomocí hravých pracovních listů pro celou rodinu Netopýři v podzemí, jež budou k dispozici v pokladně.

Něco navíc

V blízkém okolí stojí za návštěvu i další pozoruhodná místa. Romantické údolí Peklo je přírodní rezervací, EVL a křižovatkou několika turistických tras a cyklostezek vedoucích malebnými zákoutími při soutoku Metuje s Olešenkou. Najdeme zde i vyhlášenou výletní restauraci Bartoňova útulna, zřízenou v bývalém mlýnu Pekelec. V roce 1910 byl mlýn přestavěn podle návrhu známého architekta Dušana Jurkoviče, jeho historie však sahá až do roku 1527.

Milovníci starých časů nemohou pominout návštěvu Babiččina údolí. Lokalita spojená se slavnou prózou Boženy Němcové přibližuje podobu tradičního života na Náchodsku v 19. století, zároveň je však pozoruhodná i z přírodovědného hlediska. Jedná se o národní kulturní i přírodní památku, jejíž součástí je EVL Babiččino údolí – Rýzmburk. Ochrany tu požívají např. významné geologické útvary s unikátními společenstvy vázanými na vývěry silně vápenité vody. Zajímavostí je druhová pestrost mechorostů, kterých zde nalezneme 123 druhů. V extenzivně obhospodařovaných porostech kolem starého zavlažovacího systému se pak setkáme i se skutečnými vzácnostmi v celoevropském měřítku, jako jsou modrásek bahenní a m. očkovaný.

 Praktické informace

Pevnost se nachází cca 7 km východně od Náchoda, na kopci nad obcí Dobrošov. Nejbližší vlakové spojení je do Náchoda, odkud vedou turisticky značené cesty, do obce Dobrošov lze dojet také autobusem. Prochází tudy cyklostezka č. 22. Parkování aut je možné přímo u tvrze. Více informací lze získat na Muzea Náchodska, e-mailu pevnost.dobrosov@seznam.cz nebo telefonech 491 426 047 (v sezóně) a 724 120 498 (mimo sezónu).

Autoři fotografií: Jaroslav Červený, David Fischer, Antonín Reiter, Petr Šrámek, Tomáš Janata, archiv Muzea Náchodska a Wikimedia Commons

 

Netopýří posádka pevnosti Dobrošov