Gotický hrad založil Beneš z Choustníka po roce 1262. Jeho potomci jej pak užívali společně a vznikl tak v Čechách vzácný typ sídla, tzv. ganerbenburg, se dvěma oddělenými hradními jádry a paláci. K názvu hradu se váží různé pověsti, např. o krásné šlechtické dceři Adéle, kterou zde otec nesouhlasící s jejím sňatkem vypátral v přestrojení s dlouhými vousy – tehdy údajně vzniklo pojmenování Voustník, později Choustník. Méně romantické vysvětlení praví, že název vznikl od vrchu chustem (křovím) porostlém.
V roce 1322 přešel hrad s okolním panstvím výměnou za jiné majetky do rukou Petra I. z Rožmberka. Posledním majitelem Choustníku, pocházejícím z mocného jihočeského rodu, byl Petr Vok. Ten hrad prodal na konci 16. století Jiříku Homutovi z Harasova a již od roku 1614 je hrad uváděn jako pustý a rychle chátrá. Poté se tu vystřídalo mnoho majitelů a v roce 1932 jej poslední z nich postoupili Klubu československých turistů. V současnosti je zřícenina, dýchající středověkou atmosférou a poskytující krásný výhled do kraje z jedné z palácových věží, v majetku obce Choustník.
Hrad je urozeným panstvem již dávno opuštěn, ale osiřelý není. Kromě dvounohých turistů jej vyhledávají i návštěvníci okřídlení. Hradní sklepení slouží jako tradiční zimoviště netopýrů. První záznamy o místních letounech pocházejí již z roku 1988. Od té doby zde monitoring probíhá pravidelně. Ač se jedná o lokalitu se spíše menšími celkovými počty zvířat, vyniká zdejší společenstvo zimních spáčů druhovou pestrostí – zaznamenáno tu bylo doposud sedm druhů netopýrů. Nejčastějšími hosty jsou na Choustníku netopýři černí, ušatí a velcí. V některých letech se objevují rovněž zástupci dalších druhů, jako je např. netopýr severní, n. vodní, n. řasnatý či n. dlouhouchý.
Zřícenina obklopená listnatými lesy slouží i jako významné místo podzimních netopýřích sletů (tzv. swarming). Potkávají se zde mimo jiné samci se samicemi, aby se pářili. V tomto období zde v rámci výzkumu spojeného s kontrolním odchyty u sklepů byli zjištěni především netopýři černí a n. ušatí, v okolních lesích pak i netopýři rezaví.
O letounech a jejich ochraně se lze dozvědět více s využitím hravých pracovních listů pro celou rodinu Netopýři na hradech a zámcích nebo z letáčku „S netopýry pod jednou střechou“, jež jsou k dispozici v pokladně hradu. Na Táborsku pak lze navštívit i další velice významné zimoviště letounů – Chýnovskou jeskyni.
Něco navíc
Zřícenina Choustník se nachází ve stejnojmenné přírodní rezervaci. Komplex skal tu tvoří skalní město, které je jedním z předmětů ochrany. Rezervace vyniká především původními porosty tzv. květnatých bučin. Toto vzácně zachovalé společenstvo s rozvinutým bylinným patrem má značný význam pro druhovou diverzitu nejenom rostlin, ale i bezobratlých živočichů a hub a jako hnízdiště ptactva. Setkáme se tu s typickými druhy, jako jsou např. samorostlík klasnatý či pitulník žlutý, z bezobratlých pak třeba s chráněným střevlíkem nosatým. Porosty vzrostlých buků umožňují hnízdění řady druhů šplhavců a na dutiny vázaných sov, jako je sýc rousný, kulíšek nejmenší či puštík obecný.
Praktické informace
Zřícenina Choustník se nachází cca 25 km jihovýchodně od města Tábor. Nejbližší železniční stanice je v 11 km vzdálených Černovicích. Odtud i ze stejnojmenné obce pod hradem, kde lze parkovat, vedou k cíli turistické značené trasy. Do obce Choustník je možné se dostat také autobusem z Tábora či Soběslavi. Otevírací doba hradu je od května do října, dny a časy se v jednotlivých měsících liší. Více informací lze získat na webu obce Choustník, e-mailu obec.choustnik@volny.cz či telefonu 381 592 117.
Autoři fotografií: Miloš Anděra, Antonín Reiter a Wikimedia Commons