První úvahy o založení zoologické zahrady v Olomouci se datují do počátku 50. let 20. století, kdy nejprve vznikl malý zvěřinec ve Smetanových sadech. Již v roce 1952 bylo rozhodnuto o vybudování plnohodnotné ZOO na pozemcích bývalého panství kláštera Hradišťského na Svatém Kopečku. Za takřka 70 let své existence zahrada prošla mnoha proměnami. Největší stavební „boom“ zde panoval především v 70. letech 20. století a poté po otevření hranic na západ po roce 1989. Tehdy byla navázána spolupráce s  institucemi z celého světa a do zoo začaly rychle přibývat další druhy. Dnes se v areálu rozprostřeném na ploše zhruba 42 ha návštěvníci setkají s více než 400 druhy živočichů, některé z nich jsou součástí evropských záchovných programů (EEP).

Kaloň rodriguezský

K nejvzácnějším chovancům patří kaloni rodriguezští, zvaní také kaloni zlatí, kteří jsou známí i díky slavnému spisovateli Geraldu Durrellovi. Téměř vyhynulý druh kaloně z ostrova Rodriguez v Indickém oceánu začala v polovině 20. století jako první chovat jeho zoologická zahrada na ostrově Jersey. Svými odchovy a repatriačními programy tento nadšený zoolog a milovník zvířat významně napomohl k záchraně tohoto druhu. Zajímavostí je, že všichni kaloni zlatí v zoologických zahradách jsou dnes majetkem vlády Mauricijské republiky (ostrov Rodriguez je její součástí) a chovatelé je mají jen zapůjčené. Olomoucký pavilon netopýrů, který vzácní kaloni obývají spolu s několika dalšími druhy nočních savců, byl návštěvníkům otevřen v roce 1999, v novějším jihoamerickém pavilonu se lze potkat s dalším druhem ze skupiny letounů – listonosem světlým. Unikátem olomoucké zoo je 32 m vysoká vyhlídková věž, ze které se naskýtá rozhled na celou Olomouc a při dobrém počasí je možné dohlédnout až na nejvyšší vrchol Jeseníků, Praděd.

Netopýr rezavý

Areál zoo skýtá útočiště i našim netopýrům. Nepotkáme jich tu mnoho, neboť při poslední velké vichřici, která zoo zasáhla v roce 2019, došlo k rozsáhlému odlesnění celého území. Navíc zde les tvoří převážně smrkové porosty, jež nejsou pro letouny příliš atraktivní. Nicméně v dutině staré borovice u pavilónu netopýrů sídlí již několik sezón kolonie netopýrů rezavých. Samice se v kolonii zdržují každoročně od dubna do srpna a odchovávají tu svá mláďata. V zoo byla zjištěna i přítomnost dalšího druhu, a to netopýra vodního. Tento drobný netopýrek se často vyskytuje v blízkosti vodních ploch, kde s pomocí svých velkých tlapek podobných hrabičkám sbírá hmyz přímo z hladiny.

Nejen s exotickými kaloni a listonosy, ale i se životem a ochranou našich druhů se návštěvníci mohou blíže seznámit v průběhu tradiční Mezinárodní noci pro netopýry. Tajuplné okřídlené savce z naší přírody návštěvníkům zoo přiblíží hravé pracovní listy Netopýři v parcích, které jsou k dispozici u pokladen. V přípravě jsou v současnosti dva velké informační panely, jež budou instalovány u pavilonu netopýrů, součástí expozice bude rovněž ukázka netopýřích budek.

Něco navíc

Olomouc byla v polovině 18. století za vlády Marie Terezie přebudována z opevněného města na moderní bastionovou pevnost. Její podstatné části se dochovaly dodnes. Za zmínku stojí Korunní pevnůstka, dnes známá jako Pevnost poznání – centrum popularizace vědy Univerzity Palackého. Unikátní historická stavba, v níž byla umístěna barokní prachárna z r. 1757, doplněná v 19. stol. o dvě rozsáhlé budovy dělostřeleckých skladů, dnes slouží školákům, studentům i široké veřejnosti. Formou interaktivních expozic a programů přibližuje přírodu, historii a moderní vědu. Každoročně v září se zde koná Mezinárodní noc pro netopýry.

Další pozoruhodnou fortifikační stavbou blízko Olomouce je Fort Radíkov, který byl posledním budovaným objektem Císařsko-královské olomoucké pevnosti na konci 19. století. Jde o architektonicky a historicky unikátní pevnostní objekt, který se na území ČR dochoval v tomto jediném exempláři. Konají se tu pravidelně akce pro veřejnost, po dohodě lze pevnůstku navštívit s průvodcem. V podzemí tu zimují 3 – 4 druhy netopýrů (n. velký, dlouhouchý a černý).

Praktické informace

Zoo se nachází na Svatém Kopečku asi 10 km od centra Olomouce na okraji Nízkého Jeseníku, ve směru jízdy na Šternberk. Všechny hlavní příjezdové trasy do zoo jsou ve městě značeny místními směrovými šipkami, zajíždí sem městská hromadná doprava, její autobusové linky č. 11 a 111 staví u hlavního nádraží ČD. Kolem zoo vede několik značených turistických tras a cyklotras. Otevírací doba se liší v závislosti na ročním období. Více informací lze získat na www.zoo-olomouc.cz.

Autoři fotografií: Jiří Šafář, Pavel Javůrek a Wikimedia Commons.

Zoo Olomouc je domovem zlatých kaloňů i našich netopýrů