Krasový jeskynní systém nazvaný dle nedaleké obce na Táborsku byl objeven nečekaně při těžbě kamene v jednom ze selských lomů, typických pro polovinu 19. století. Prvním, kdo uzřel vstup do nové podzemní prostory, byl skalník Vojtěch Rytíř. Ten se dle pověsti odvážně protáhl do úzké pukliny za ztraceným náčiním, postoupit dále do hlubin se už ale neodvážil. Skutečnými průzkumníky se tak v roce 1863 stala trojice mužů z nedalekého Schwarzenberského kamenolomu. Nejznámější z nich, Jan Strnad, převzal poté nad zdejším podzemím nadlouho „patronát“. Doprovázel sem příležitostné zájemce, půjčoval jim šaty, obstarával svíčky, a to vše zcela nezištně. S prozkoumáváním jeskynního systému a jeho podrobnějším popisem jsou spojena jména několika známých badatelů, např. profesora Jana Krejčího a doktora Antonína Friče.
O skutečné zpřístupnění pozoruhodně zabarveného podzemí pravidelným návštěvníkům se zasloužil (zřejmě kolem roku 1896) tehdejší majitel Josef Rothbauer, který upravil a rozšířil vstup do jeskyně a vybudoval přístupové schodiště. Schodů vedoucích do hlubin je dnes 330. Dominantu jeskyně představuje Kaple svatého Vojtěcha s pamětním křížem, jejíž kouzelnou atmosféru si návštěvníci užijí za zvuků hudby J. S. Bacha, obdivovat lze také Purkyňovo jezírko či zvláštní útvary zvané „oka“, podmíněné přítomností více hornin. Jeskyně se stává cílem mnoha návštěvníků z řad široké veřejnosti a nadále pokračuje rovněž průzkum dosud nepřístupných částí podzemí, včetně těch ukrytých pod vodní hladinou.
První zmínky o netopýrech chýnovského podzemí pocházejí z 20. let 20. století, konkrétnější údaje zjistil poprvé v roce 1956 známý zoolog a průkopník československé chiropterologie, prof. Jiří Gaisler. Netopýři jeskynní systém využívají nejen k zimování, ale hojně lokalitu navštěvují také v období podzimních přeletů (tzv. swarmingu). Nedílnou součástí chýnovského areálu je 73 m dlouhá štola, která je s jeskyní spojena a slouží netopýrům jako druhý vstup do podzemí. Pravidelná zimní sčítání, doprovázená v minulosti rovněž výzkumnými aktivitami s odchytem netopýrů do sítí, tu probíhají od počátku 80. let minulého století. Sčítání po celou tuto dobu vede dr. Miloš Anděra, dlouholetý pracovník a vedoucí zoologického oddělení Národního muzea.
Nejpočetnějšími zimním spáči jsou netopýři řasnatí a velcí, následováni n. černým, n. ušatým a n. vodním. Nepravidelně a v menších počtech se zde vyskytují i další druhy, jako je např. n. večerní, n. vousatý a další. Celkem bylo v Chýnovské jeskyni dosud zaznamenáno 11 druhů. U netopýra řasnatého se jedná o jedno z největších známých zimovišť u nás, početnost v některých letech dosahovala až kolem 80 jedinců. V posledních letech jsou počty netopýrů řasnatých nižší, výrazně však stoupají stavy zimujících netopýrů velkých.
Kroužkování odchycených zvířat přineslo zajímavé poznatky o přeletech, zjištěno bylo např. zimování netopýrů velkých z Českého krasu či z letní kolonie v Mrači u Benešova. S více než padesátiletou tradicí sledování letounů se chýnovské podzemí řadí k nejlépe prozkoumaným lokalitám v ČR. Pozoruhodný nález z posledních let představuje letní kolonie netopýra černého, sídlící přímo na správní budově jeskyně.
S tajuplnými okřídlenými obyvateli se návštěvníci mohou blíže seznámit při výkladu průvodců a na stálé výstavě fotografií všech našich druhů ve výstupním objektu jeskyně. Na konci léta se zde také každoročně koná Mezinárodní noc pro netopýry. Na jaro 2022 je plánováno otevření nové expozice o Chýnovském krasu. Její součástí budou i další informace o místních letounech v podobě prezentace na multimediálním panelu, netopýřích modelů či hravých pracovních listů.
Něco navíc
Chýnovská jeskyně je chráněna jako národní přírodní památka a evropsky významná lokalita (předmetem ochrany je zde netopýr velký). Nachází se na trase Chýnovské naučné stezky, jež vede mimo jiné kolem několika menších, především z botanického hlediska pozoruhodných lomů. Za návštěvu stojí např. přírodní památky Kladrubská a Pacova hora. Jedná se o významná mineralogická naleziště s výskytem chráněných druhů teplomilné fauny i flory. Rozkvétají zde vzácné orchideje, jako je kruštík tmavočervený, roste kriticky ohrožená přeslička různobarvá či řada vzácných hub. V blízkém okolí Chýnova lze navštívit zříceninu hradu Choustník, v jehož podzemí každoročně v menších počtech rovněž zimují netopýři.
Praktické informace
Jeskyně leží cca 20 km východně od Tábora mezi obcemi Chýnov a Dolní Hořice. Vede sem několik turisticky značených cest, prochází tudy cyklostezka č. 1181, přímo u jeskyně se nachází parkoviště. Otevírací doba je od dubna do října, dny a časy se v jednotlivých měsících liší. Více informací je možné získat na www.caves.cz/jeskyne/chynovska-jeskyne, e-mailu chynov@caves.cz nebo telefonu 381 299 034 a 724 330 365.
Autoři fotografií: Miloš Anděra (jeskyně, netopýři) a Wikimedia Commons (hrad Choustník).