Kanál pod slapskou hrází ukrývá masové zimoviště netopýrů

Vodní nádrž Slapy byla vybudována v letech 1949 – 1955 jako součást tzv. Vltavské kaskády. Hlavním cílem výstavby této soustavy, zahrnující například také vodní díla Lipno, Orlík či Štěchovice, byla výroba elektrické energie. Přehrady však slouží rovněž jako ochrana před povodněmi – kaskáda je schopna zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a větší povodně zmírnit. Zároveň jsou tato vodní díla hojně využívána pro rekreaci.

První úpravy toku Vltavy v místech dnešní slapské a štěchovické nádrže ovšem sahají mnohem dále do minulosti. Vltava byla již ve středověku důležitou dopravní cestou, přepravovalo se po ní zboží z jižních Čech do hlavního města. Problémem však byly nebezpečné peřeje, zvané Vltavské nebo Štěchovické proudy. Za vlády císaře Ferdinanda III. byla v horní části peřejnatého úseku v letech 1640-1643 odstraněna mohutná skála Sedlo, zasahující až do poloviny řečiště. Na paměť tohoto díla byl postaven pískovcový sloup, zvaný Ferdinandův. Další památkou spojenou s touto lokalitou byla socha sv. Jana Nepomuckého, patrona plavců, která zde byla umístěna v roce 1722. Podle této sochy dostaly proudy název Svatojánské. I přes uvedenou úpravu si říční tok v těchto místech zachoval svoji značnou divokost a malebnost a už od konce 19. století se stal oblíbeným turistickým cílem. Vznikaly zde rovněž trampské osady (např. Ztracená naděje).

Při výstavbě přehrad byly v roce 1943 Svatojánské proudy zatopeny a charakter celého území se značně změnil. Zanikla řada vesnic i osad. Ukončena byla tradiční vltavská voroplavba. Také obě drobné památky musely být odstraněny – Ferdinandův sloup byl přemístěn pod hráz slapské nádrže poblíž budovy elektrárny. Původní socha sv. Jana Nepomuckého se nedochovala, její kopie z roku 1908 je umístěna v blízkosti Ferdinandova sloupu.

Vybudování monumentálních vodních děl tak znamenalo nenávratné zničení přírodně i historicky cenných míst. Jak se však později ukázalo, lidskou rukou byl zároveň neplánovaně vytvořen jedinečný úkryt pro netopýry. Při stavbě slapské přehrady byl ve skále na pravém břehu vylámán obtokový kanál, který byl využit pro svedení vodního toku v letech 1951-1954. Po dokončení stavby byl kanál v horní části uzavřen, a i když byla plánována jeho budoucí funkce v rámci lodního zdvihadla, v posledních téměř 80 letech je opuštěný.

V roce 2010 učinili odborníci unikátní objev – obtokový kanál totiž slouží jako masové zimoviště netopýra hvízdavého. Při první kontrole zde bylo nalezeno 3900 jedinců a při návštěvách v dalších letech se počty pohybovaly v rozmezí cca 2100 – 4250. Jedná se tak o největší známé zimoviště tohoto druhu v České republice. (Jediné další hromadné zimní seskupení netopýra hvízdavého se pravidelně ukrývá na moravském hradě Šternberk).

Netopýři hvízdaví každoročně vytvářejí na stropě kanálu obrovský shluk, ve kterém se k sobě tiskne asi polovina jedinců. Ostatní jsou ukrytí ve štěrbinách podél betonové výztuže. Během sčítání bylo na lokalitě zjištěno také 8 dalších druhů letounů, které zde však zimují jen v počtu několika jedinců. Nejčastěji jsou to netopýr velký a vodní. Severo-jižně orientovaný tok Vltavy využívají některé druhy netopýrů jako migrační koridor během jarního a podzimního tahu. To je určitě jeden z důvodů, proč si netopýři hvízdaví vybrali právě toto zimoviště ve skále na břehu řeky.

V blízkém okolí obtokového kanálu pod hrází vodního díla Slapy je ukrytá keška zařazená do série S Drákulou v netopýřím světě. Díky ní mohou příznivci geocachingu navštívit místo spojené s výskytem netopýrů a zároveň se dozvědí řadu zajímavostí ze světa létajících savců.

Něco navíc

O zajímavé historii a přírodě celé oblasti informuje naučná stezka Svatojánské proudy, která vede poměrně náročným terénem vysoko nad řekou Vltavou. Délka stezky je 10 km, začíná ve Štěchovicích a končí v Nových Třebenicích, v blízkosti výše zmíněné hráze vodního díla Slapy. Celkem 15 zastavení je věnováno zajímavým tématům, jako je umění starých vorařů či počátky českého trampingu, ale i průběhu stavby přehrad.

Praktické informace

Hráz slapské přehrady se nachází u vesnice Třebenice, která je součástí obce Štěchovice. Dojet sem lze autem přes obec Slapy, případně také autobusem. Další možností je romantická plavba parníkem z Prahy (přístaviště se nachází v blízkosti slapské hráze). Výhled na vstupní portál obtokového kanálu, který slouží jako zimoviště netopýrů, je z levého břehu Vltavy poblíž sochy sv. Jana Nepomuckého.

Důležité upozornění: Obtokový kanál leží v ochranném pásmu vodního díla. I když by to samo o sobě mělo zajistit zimujícím netopýrům klid, raději připomínáme – prosím nevstupujte do prostor kanálu ani do jeho blízkosti!