Na počátku 18. století založil nedaleko Dvora Králové nad Labem známý mecenáš barokního umění, hrabě František Antonín Špork, rozsáhlý areál se zámkem, lázněmi a hospitálem. Zámek byl později zbořen, ale budovy útulku a církevní stavby se dochovaly dodnes. Kuks je považován za jednu z nejkrásnějších barokních památek v Čechách, známá je například bohatá sochařská výzdoba z dílny slavného Matyáše Bernarda Brauna. Již roku 1707 započala dle plánů italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho stavba kostela Nejsvětější Trojice a zároveň vznikaly i budovy kolem – špitál a křídlo pro přestárlé vysloužilce. Později přibyly zahrada a hřbitov s kaplí.
Činnost samotného hospitálu však započala až 5 let po Šporkově smrti, v roce 1743, kdy zde na pozvání jeho dcery Anny Kateřiny začal působit řád milosrdných bratří. Mniši pak založili zdejší lékárnu „U Granátového jablka“. V této druhé nejstarší zachované barokní apatyce ve střední Evropě nalezneme dodnes stojatky od dračí krve či prášku z lebky oběšence. Bratři tu o staré a nemohoucí pečovali až do roku 1938. V následujících desetiletích sloužil cenný historický komplex nejrůznějším účelům, avšak postupně chátral. V současnosti je hospitál Kuks v péči Národního památkového ústavu a v roce 2015 byla dokončena jeho rozsáhlá obnova. V roce 2017 získal Národní památkový ústav za tento projekt hlavní ocenění Grand Prix Ceny Evropského kulturního dědictví Europa Nostra.
Budovu hospitálu dnes využívají okřídlení obyvatelé. Na půdě sídlí letní kolonie vrápenců malých, která je zde odborníky sledována od roku 2008. Každoročně v květnu se sem slétá 20 – 30 samic tohoto teplomilného druhu, aby zde porodily a vychovaly svá mláďata. Jelikož půda je lidmi jen minimálně využívána, vrápenci zde mají dostatek klidu. V závislosti na počasí se také mohou přesunovat a využívat různé části podkrovního prostoru. Dalšími druhy, které lze v létě na půdě zastihnout, jsou netopýr ušatý a netopýr brvitý. Ani v chladném období roku není Kuks opuštěný, neboť slouží letounům také jako zimoviště. V malém sklípku v severozápadním rohu budovy bývají během hibernace zastiženi vrápenci malí, netopýři ušatí, dlouhouší a černí.
O zdejších tajuplných nájemnících se návštěvníci mohou dozvědět více z výkladu průvodců nebo prostřednictvím informační tabule u pokladny. K dispozici jsou zde také pracovní listy Netopýři na hradech a zámcích, které (nejen děti) hravou formou seznamují se životem těchto pozoruhodných živočichů. Dobrou příležitostí pro setkání s letouny je Mezinárodní noc pro netopýry, která se na Kuksu v některých letech koná.
Něco navíc:
Správa hospitálu Kuks byla v roce 2017 za svůj pozitivní přístup k ochraně letounů oceněna památeční plaketou a certifikátem v rámci akce „Náš soused je netopýr“.
Vrápencům malým se ve východních Čechách daří. V bezprostřední blízkosti hospitálu se nachází úkryt další mateřské kolonie tohoto druhu, a to na půdě kostela v obci Žireč (cca 2,5 km severozápadně od Kuksu). Velmi významné je hromadné zimoviště letounů v pevnosti Josefov u Jaroměře. V rozsáhlém systému podzemních chodeb zde odborníci každoročně napočítají několik stovek vrápenců malých (v posledních letech více než 700 jedinců), početně tu zimují i netopýři brvití a velcí. Pevnost Josefov byla proto vyhlášena jako evropsky významná lokalita v rámci soustavy chráněných území Natura 2000. Také tato historická památka je zpřístupněna veřejnosti, pouze však v teplém období roku, k rušení zimujících letounů tedy nedochází.
Praktické informace:
Hospitál Kuks leží ve východních Čechách, cca 12 km od Dvora Králové nad Labem. Parkoviště se nachází na protějším břehu řeky Labe v obci Kuks, volnou chůzí trvá cesta cca 15 minut. Vítáni jsou i cyklisté, v areálu jsou umístěny stojany pro kola a zavazadla je možné uzamknout do skříňky v úschovně. Památka je přístupná od dubna do října, návštěvní dny a hodiny se však liší pro jednotlivé okruhy. Více informací lze zjistit na www.hospital-kuks.cz, e-mailu: kuks@npu.cz nebo telefonech: 499 692 161 (pokladna) nebo 724 663 535 (správa).
Autoři fotografií: David Fischer, Daniel Horáček, Josef Hotový a archiv hospitálu Kuks.