S historií zámku je spjata řada pozoruhodných, ač dnes zapomenutých osobností. První písemná zmínka pochází z roku 1285, kdy zdejší vodní tvrzi vládl Beneš z Choltic. Později tu sídlili např. Boubínští z Újezda či zástupci rozvětveného lužického rodu Gerštorfů z Gerštorfu. Současná podoba zámku je dílem rodiny, která choltické panství vlastnila nejdéle. Vlivní a bohatí Thun-Hohensteinové tu (s několikaletou přestávkou) hospodařili nepřetržitě od bitvy na Bílé hoře až do konfiskace rodového majetku v roce 1945. V současnosti o zámecký areál pečuje městys Choltice.
Raně barokní zámek, který dal na místo starého zchátralého sídla vybudovat Romedius Konstantin Thun v letech 1675 – 1695 dle plánů italského architekta Lucca di Rossi, je pozoruhodný mimo jiné tím, že zůstal navždy nedokončen. Jeho plány totiž počítaly s čtvercovým rozvržením. Křídla zámku s uprostřed vestavěnou kaplí měla tvořit tři strany a čtvrtou měla uzavírat mohutná mříž. Nedostatek financí ale vedl k předčasnému ukončení stavebních prací, a to záhy po dobudování nákladné kaple nazvané dle patrona hraběte Konstantina.
Monumentální, téměř 25 metrů vysoká, kaple sv. Romedia s unikátní štukatérskou a malířskou výzdobou slavných italských mistrů se dnes řadí k největším chloubám Choltic. Kaple sloužila za bouřlivých časů náboženských sporů nejen k modlitbám, ale rovněž k oslavě katolické víry. K pozoruhodným prvkům výzdoby tak patří i „dehonestující“ vyobrazení několika nejznámějších heretiků tehdejší doby – najdeme tu např. německé reformátory Martina Luthera a Jana Kalvína, nebo našeho Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského. Návštěvníci se mohou těšit také na prohlídku elegantně vyzdobené Sally Terreny, jež panstvu sloužila coby letní jídelna i zimní zahrada, nebo na jednu ze tří nejstarších lékáren u nás. Zámecká apatyka pochází z roku 1673 a k vidění tu jsou unikátně zachovalé zdobené majolikové stojatky, které sloužily k uchovávání léků. Správci choltického zámku myslí i na děti a připravili pro ně zábavný okruh seznamující s tradicí černého divadla a českými vodníky.
Po procházce historií se vyplatí vydat i za přírodními krásami. Na zámek navazuje cenný přírodně krajinářský park, který přechází v rozsáhlou oboru. Ta byla roku 2003 vyhlášena za přírodní památku. Kromě bezpočtu dřevin včetně prastarých stromových velikánů tu potkáme i spoustu zajímavých živočichů. Ptáky, savce, obojživelníky i zástupce hmyzí říše – staré stromy obývají vzácní brouci páchník hnědý, zlatohlávek skvostný či kovařík rezavý.
Choltice jsou domovem několika druhů letounů. Pobyt okřídlených hostů je tady znám již od 60. let 20. století, kdy tu byly poprvé zaznamenány letní kolonie vrápence malého a netopýra velkého. Na přelomu tisíciletí došlo v důsledku havarijního stavu střech k narušení půdního úkrytu, což mělo za následek významné zmenšení početnosti vrápenců a úplné vymizení našeho největšího druhu. O několik let později se situace po šetrné rekonstrukci začala opět zlepšovat a netopýrů přibývat. V současnosti zámecké půdy obývá přibližně padesátičlenná letní kolonie vrápence malého a podobně početná kolonie netopýra brvitého. Samice obou druhů tu každoročně od května do srpna rodí a odchovávají svá mláďata.
Netopýři tráví v Cholticích i chladné období roku. Ve starém sklepení bylo od roku 2009 zjištěno zimování již 7 druhů: vrápence malého, netopýra velkého, n. brvitého, n. vousatého, n. vodního, n. černého a n. ušatého. Druhovou pestrostí a početností patří choltické podzemí mezi nejvýznamnější zimoviště na území pardubického okresu, v roce 2019 byl proto vstup zabezpečen uzamykatelnou mříží. Ta brání nevítaným návštěvám, které by spící netopýry mohly rušit a ohrožovat. Za dlouhodobý vstřícný přístup k ochraně vzácných nájemníků obdrželi městys Choltice a správa zámku v roce 2023 památeční plaketu Náš soused je netopýr.
O letounech na zámku se návštěvníci dozvědí z instalovaných naučných tabulí. Především pro rodiny s dětmi či školní třídy jsou pak určeny hravé pracovní listy, které jsou k vyzvednutí v pokladně. Za netopýry se v regionu lze vydat také na zámek Slatiňany či zříceninu hradu Lichnice.
Něco navíc:
Na závěr přijměte pozvání do dalších míst v okolí, která rozhodně stojí za návštěvu. Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník představuje ráj pro vodní a mokřadní ptáky, které můžete sledovat i ze speciálně zbudované ornitologické pozorovatelny. Částí rezervace vede naučná stezka a milovníky historie jistě zaujme unikátní technická památka Opatovický kanál. Středověké vodní dílo, které dodnes napájí Bohdanečský rybník, upomíná na úžasné stavitelské schopnosti našich dávných předků. Část kanálu mezi Neratovem a Lázněmi Bohdaneč je lemována další vzácností, prastarou Pernštejnskou alejí. Historické stromořadí nedozírné hodnoty bohužel již dlouhá léta bojuje s rozpínavostí člověka (především toho „automobilového“) o svou další existenci. A mimochodem, ve starých dubech, lípách i dalších stromech tu bydlí také množství netopýrů.
Praktické info
Zámek Choltice se nachází na okraji stejnojmenného městyse ležícího cca 15 km západně od Pardubic. Doputovat sem lze vlakem nebo autobusem, přímo kolem zámku prochází červená turistická trasa a cyklostezka č. 4127. Parkovat je možné přímo u zámku nebo na nedalekém náměstí. Otevřeno je od dubna do října, dny a časy se v jednotlivých měsících liší. A pozor, platit je možné výhradně v hotovosti. Více informací získáte na www.zamek-choltice.cz, e-mailu kastelan@choltice.cz nebo telefonu +420 734 257 579.
Autoři fotografií: Miloš Anděra, Jaroslav Červený, Antonín Reiter, Jiří Rejl, archiv zámku Choltice a Wikimedia Commons