V nejslavnějším cínovém dole na české straně Krušných hor se kutalo takřka bez přerušení po celých 400 let. Unikátně zachovalé štoly na Hřebečné jsou dnes významnou součástí česko-saské Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge, jež byla v roce 2019 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zdejší podzemí navíc každoročně hostí vzácné savce z řádu letounů. Podzim a zimu tu tráví stovky netopýrů více než deseti druhů.
Unikátní důlní dílo, zpřístupněné pro veřejnost od července 2020, přivádí návštěvníky do Krajiny břidlice v Nízkém Jeseníku. Největší lákadlo tu představuje tzv. Oderská vrása, na zvídavé čeká v okolí rovněž naučná stezka či venkovní geologická expozice. V chladném období roku je však podzemí vyhrazeno pouze návštěvníkům okřídleným – štoly jsou významným zimovištěm letounů. Dosud zde bylo zaznamenáno sedm druhů netopýrů a jeden druh vrápence.
Největší důl historického těžebního revíru Zlatý Kopec, kde se vzácné kovy dobývaly od 16. století, je dnes součástí památky „Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří“, zapsané v roce 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO. Havíři tu už nekutají, úplně opuštěné však zdejší podzemí není. Johannes patří mezi významná místa podzimního rojení a zimování netopýrů. Zaznamenáno zde dosud bylo devět druhů těchto pozoruhodných živočichů.
Unikátně zachovalý středověký důl na území obce Rovná na Sokolovsku patří mezi nejvýznamnější technické památky svého druhu v Evropě. Cínové štoly, kde se nejvíce kutalo v 16. století, jsou dnes oblíbeným turistickým cílem a zároveň sídlem vzácných živočichů. V době podzimního rojení a během zimování tu bylo zaznamenáno celkem 10 druhů netopýrů.
Zámek s bohatou historií se nachází v malebné krajině dolního Poohří lemované kopci Českého středohoří. Rodiště slavného přírodovědce a filosofa J. E. Purkyně obklopené rozsáhlou zahradou a parkem dnes poskytuje útočiště vzácným a tajuplným obyvatelům. Zámecká sklepení si za svůj zimní úkryt vybrali vrápenci malí.
Okolí Jílového u Prahy bylo odpradávna jedním z nejvýznamnějších zlatonosných revírů v Českých zemích. Dnes jsou tu zpřístupněna tři stará důlní díla ve správě regionálního muzea, kde se lze seznámit s historií těžby zlata – štola sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského a Halíře. Všechny tři lokality jsou také útočištěm netopýrů. Každoročně tu zimují netopýři velcí, řasnatí, vodní a ušatí, v menších počtech i další druhy.
Zřícenina gotického hradu opředeného mnoha pověstmi se rozkládá nad stejnojmennou obcí nedaleko Zlína, obklopena krásnou přírodou Hostýnských vrchů. O pokladech ukrytých v hradním podzemí se můžeme jen dohadovat, o jeho obyvatelích však víme více. Každoročně tu totiž zimují netopýři – nejčastěji netopýr černý, ale i další druhy.
Barokní zámek obklopený romantickým parkem a honosící se sochařskou výzdobou od slavného Matyáše Bernarda Brauna skýtá po celý rok útočiště ohroženým netopýrům. V zámeckém areálu jich bylo zaznamenáno 12 druhů. Velké počty netopýrů tu každoročně přečkávají zimu v historických pivovarských sklepích v parku a v zámeckém podzemí. Jedná se o nejvýznamnější známé zimoviště v oblasti Doupovských hor.
Královský strážní hrad ze 13. století nabízí ukázky rané hradní architektury a místních archeologických sbírek, vyhlídková věž skýtá romantické výhledy na lesy České Kanady. Jednu z nejvýznamnějších románských památek ve střední Evropě si oblíbili také okřídlení nájemníci. V místních sklepích pravidelně zimuje několik druhů netopýrů – nejčastěji netopýr velký, vodní, ušatý a černý.
Kouzelný lovecký zámeček obklopený vodou a zahradami býval chloubou rodu Rožmberků. Místo, kde se konávaly velkolepé hony, opulentní hostiny a hudební produkce, není ani dnes zcela osiřelé. V teplém období roku tu pobývají okřídlení nájemníci z řádu letounů. Půda zámku každoročně hostí početnou letní kolonii samic netopýra velkého s mláďaty.